BLOG FRANTIŠKA PRACHAŘE – V úterý celý den, ve středu celý den, jedu pořád, jedu jako debil. Z celkových 1 600 kilometrů extrémního cyklistického závodu Craft 1000 Miles Adventure jsem ale odkrojil zatím jen 441,7. To mi aspoň ukazuje oficiální GPSka, reálně to bude tak o 20 míň, měl jsem tam nějakou zajížďku a trochu jsem bloudil.
Ve středu jsem dojel do vesničky Malatiny, kousek od Ružomberoku. Je to fakt hustý. Skoro celou cestu se brodíme bahnem, za dvě hodiny jsem ujel třeba jen 16 kilometrů, v úterý za čtyři hodiny 27.
Aspoň že hory jsou spravedlivý, sjezdy ledacos vynahradí, ale stejně si člověk neodpočine, je to zase hodně nebezpečný. Terén je tak šílený, že někde musím snášet kolo i z kopce, prostě se tam nedá sjet. Už jsem taky odvařil zadní brzdu, budu muset do servisu.
Některý krpály mají 30procentní sklon, to je jako sjezdovka, takže tlačím a tlačím. Občas si vzpomenu na Kupku a tu jeho knížku, kvůli který tady vlastně jsem. Vypravoval v ní, jak na Aljašce tlačil kolo dva dny ve sněhový vánici. Buď je to magor, nebo je tak chytrý, aby se s tím zvládl vyrovnat.
| Craft 1000 Miles Adventure |
| závod cyklistů, chodců a koloběžkářů bez jakéhokoliv zabezpečení napříč Slovenskem a Českem trať měří 1600 km, celkové převýšení činí 30 km |
Začínám z toho všeho být trochu v depresi. Ještě že mám ty rolničky proti medvědům. Do toho si ještě zpívám, aby o mě fakt věděli. Od kamarádů, kteří mají miminko, jsem dostal ještě chrastítko, takže i chrastím.
A v hlavě se mi přehrávají filmy. Říkám si, že chrastím jako pan Lorenc ze Samoty u lesa. Po těch čtyřech dnech už taky vím, jak se cítil Bruce Willis, když byl "pěkně rozm...". Směju se, že jsem Ten, co tančí s vlky... Teda já mám akorát jednoho, ale pořádnýho, ještě že mám nějakou mastičku.
10 nejlepší filmů Bruce Willise >>
Zítra snad dorazím na první checkpoint v Žilině, musím dát kolo do servisu, aby mi ho dali do kupy.
Začínám fakt mít deprese. Pár lidí už vzdalo, jel jsem docela dlouho s automechanikem Michalem, který to zabalil kvůli achilovkám. Člověk neví dne, ani hodiny. Takže možná je tohle můj poslední blog...
