Tohle musí hodně mrzet. Pražská Slavia ztratila důležité body v boji o evropské poháry, když na domácí půdě remizovala s Jabloncem 0:0. Ve druhém poločase přitom soupeře zmáčkla a začala ostřelovaná jeho branky. Jenže neúspěšná. Slávisté pálili jen do tyčí, nebo je vychytal skvělý gólman Jablonce Michal Bárta. „Pomohlo nám štěstíčko, zaplať za to pán Bůh,“ oddechl si jablonecký hrdina.
První polovina duelu Slavie a Jablonce příliš zábavy nenabídla, hrálo se spíše ve středu hřiště. Přesto se jedna velká šance zrodila. Ve 41. minutě skvěle pronikl podél brankové čáry obránce Slavie Jan Bořil, udělal si kličku a vypálil. Jenže jeho střelu zastavila tyčka.
V tu chvíli slávisté nemohli tušit, že tím začalo jejich prokletí. Přibližně v 70. minutě se totiž domácí tým nadechl k velkému náporu. Do šestnáctky Jablonce tak létal jeden nebezpečný míč za druhým a hostující gólman Michal Bárta se musel ohánět.
„Je normální, že v závěru začne jeden tým ten druhý tlačit. Slavia se hnala za výhrou, měla hodně šancí. Ale my to ustáli,“ pochvaloval si šestadvacetiletý brankář.
Právě Bárta domácí fotbalisty několikrát vychytal. A navíc se mohl spolehnout na pomoc brankových konstrukcí. Jabloneckému gólmanovi totiž dost zvonilo v uších, za 63 vteřin trefil tyčku dvakrát slávistický záložník Jaroslav Mihalík.
„Poprvé mi to přiklepl Jirka Bílek, vystřelil jsem tvrdě, ale byla to tyčka. Podruhé jsem zakončoval ve skluzu, ale bohužel opět jen do tyče. Myslím, že jsme odehráli výborné utkání, chyběl jen ten gól. Branka byla asi prokletá,“ litoval smolař Mihalík.
„První Mihalíkovu střelu se mi podařilo škrtnout,“ připomněl jablonecký Bárta i svou zásluhu.
Ten se nakonec mohl radovat. „Přijeli jsme na Slavii s tím, že chceme vyhrát, nebo odvézt alespoň bod. To se nám podařilo, za této situace ho bereme. Domácí dali tři tyčky, ale stálo při nás štěstíčko,“ přiznal Bárta.
„Pro nás je to určitě ztráta, s tolika šancemi jsme měli vyhrát,“ uzavřel za domácí Mihalík.
