O tomto gólu se bude dlouho mluvit. Fotbalisté Brna při posledním zoufalém náporu vyrovnali proti Spartě. Jenže trefa na 3:3 neměla v nastavení druhého poločasu platit. V okamžiku, kdy po rohovém kopu Jan Polák hlavičkoval na sparťanskou branku, stál Alois Hyčka v jasném ofsajdovém postavení. Ten toho záhy využil, když se dostal k balonu a zakončil.
Na situaci nic nemění ani to, že střelu tečovali hned dva hostující hráči – nejprve Karavajev, poté Mazuch. V tomto případě není třeba řešit ani, zda se jednalo o vědomé (chtěný zákrok) či nevědomé (teč) hraní, protože se tak stalo při přímé střele na branku.
Výklad k pravidlu zní takto: „Útočník v ofsajdové pozici je potrestán (odpískáním ofsajdu) za hraní míčem nebo dotyk míče, který se k němu odrazil, byl k němu tečován nebo zahrán při úmyslném obranném zákroku hráčem bránícího mužstva“.
Ratajová by patrně chybu neudělala ani tehdy, kdyby zvedla praporek už při Polákově hlavičce. Hyčka totiž už tehdy stál přímo před gólmanem Koubkem a dá se tedy mluvit o tom, že se zapojil do hry.
Holoubek: Mrzí mě, že vůbec vznikl roh před ofsajdem
Tento výklad by smazal další část tohoto příběhu, a sice to, že Vjačeslav Karavajev patrně po Polákově hlavičce zahrál rukou v rozporu s pravidly, protože ji měl nataženou od těla. To hlavní rozhodčí Pavel Královec přehlédl.
Sparťanský trenér David Holoubek se na špatně posouzenou situaci nevymlouval. „Je zřejmé, že gól padl z ofsajdu, ale mě mrzí už to, že ten roh před ním vůbec vznikl. Vždycky je lepší řešit, jak zabránit tomu, aby se ta situace vůbec stala,“ uvedl.
Jeho brněnský protějšek Svatopluk Habanec situaci po pohledu od lavičky nechtěl posuzovat. „Byl jsem od toho asi 70 metrů, dalších 20 hráčů bylo před mnou. Ještě jsem to neviděl, až to uvidím, můžu k tomu něco říct. V tuhle chvíli nedokážu říct, jestli to byl ofsajd nebo ne.“
