Proti Litvě nastoupil podruhé za reprezentaci, má stabilní místo ve Slavii, po sezoně přestoupí do italského Udine. Ne vždy se ale kariéra záložníka Antonína Baráka vyvíjela hladce. V rozhovoru pro deník Sport popsal nelehké začátky v Příbrami a vyznal se ze svého obdivu k útočníkovi Miroslavu Slepičkovi a trenérovi Vlastimilu Petrželovi. Oba měli na Barákův vývoj velký vliv.
V minulosti trápily Baráka potíže se zády, únavovým syndromem a další zdravotní trable. Z té doby má i velmi nepříjemnou vzpomínku. Jeden z jeho tehdejších spoluhráčů v Příbrami shazoval jeho schopnosti. „Nechoval se ke mně dobře a vůbec jsem se necítil v kabině, půl roku jsem v ní trpěl, když jsme se spolu potkali v Příbrami,“ vypráví Barák dnes, aniž by prozradil identitu dotyčného.
Když se jednou potkali v posilovně, slyšel Barák uštěpačné poznámky. „Byl jsem mladý a slabý, nic jsem nezvládal, dělal jsem to cvičení blbě, ani jsem ho nedokázal udělat správně. Neměl jsem sílu. A týden předtím jsem do zápasového bulletinu řekl, že můj sen je Arsenal. On se tomu neskutečně smál, úplně mě zesměšňoval před celou kabinou.“
Teď při této vzpomínce cítí slávistický záložník zadostiučinění. „Říkal mi: ´To prostě ne, vždyť ty seš úplně šílenej, co tam chceš dělat. Vůbec na nic nemáš.´ Dneska se nad to povznáším a musím říct, že tohle mě zase jenom posílilo. Vlastně jsem dneska hrozně rád, že jsem měl zkušenost s takovým člověkem. Myslím, že jsem mu něco dokázal a nemusím mu ani nic říkat.“
Tento konflikt se na Barákovi dost podepsal. „Snad jsem doma i dvakrát brečel, byl jsem z toho fakt hotovej. Bylo mi sedmnáct, neměl jsem s tím do té doby zkušenost.“
Petržela? Patří do velkého týmu v cizině
Zastání našel u Miroslava Slepičky, který v Příbrami zažíval svoji poslední štaci v české první lize. „Musím říct, že už jako kluci z Příbrami jsme na něj koukali, jak hraje za Spartu, za reprezentaci, dává góly, vnímal jsem ho trošku jako Boha, že kluk z Příbrami se někam dostal. A najednou je s vámi v kabině a navíc se vás zastane.“
Od té doby ho vnímá úplně jinak. „Stoupnul u mě jinam. On byl vždycky k mladým klukům fér a pomáhal jim, strašně super. Často jsem tenkrát řešil svoji situaci doma, i rodiče z toho byli špatní. Byla to složitá situace a Míra mi v ní pomohl.“
Kromě Slepičky má slova uznání také pro trenéra Vlastimila Petržela, s nímž se setkal na hostování v druholigové Vlašimi. „Přišel jsem tam a říkal si: ´Druhá liga, to asi nebude takové.´A najednou jsem narazil na člověka, který tam svými znalostmi neměl co dělat. Ten patří někam do zahraničí, do velkého týmu. Není náhoda, že trénoval Zenit Petrohrad,“ tvrdí Barák o současném kouči Baníku Ostrava.
Petržela začal Barákovi věřit a ve Vlašimi na něm i stavěl hru. „Teď jsme si nedávno volali a říkal, že věřil tomu, že se dostanu do zahraničí, ale že nečkal, že to bude tak brzo. Když vám to říká člověk, kterého tak respektujete, jste v sedmém nebi.“
A jak je na tom Barák se snem o Arsenalu dnes? „K tomu se nechci upínat. Nejde mi o slávu, ale o to poznat svět. Dostat se z malý Příbrami až někam úplně nahoru. A po té cestě se dá jít, vždycky, já už sebe překonal.“
