PŘÍMO Z KYPRU | Byl jediným hráčem Viktorie, jeho výkon snesl opravdu přísné měřítko. Prakticky ideální. Gólman Aleš Hruška (31) proměnil odvetné utkání play off Evropské ligy na hřišti Larnaky ve vlastní show, kyperskému soupeři pochytal spoustu vyložených šancí. A dovlekl Plzeň ke splnění hlavního cíle. „Fotbal je týmová hra. Jednou pomůžu já, podruhé někdo jiný,“ zůstával po postupu nohama na zemi zkušený brankář.
Byl to váš nejlepší výkon za poslední roky?
„Nevím, takhle bych to asi nehodnotil. Pomohl jsem k postupu, ale jestli to byl takový nebo makový výkon, to bych nechtěl určovat.“
Cítil jste se od začátku utkání dobře?
„Já už jsem se cítil dobře delší dobu. Předzápasový trénink mi sednul. Když vás pak trefí první šance, člověku se chytá lépe.“
Při které příležitosti Larnaky vám zatrnulo nejvíc?
„Nejhorší situace byla ta ofsajdová ve druhé půli, kdy to propadlo a trefilo mě to do ruky. Ale ve finále to šance nebyla, protože se mával ofsajd.“
Při střele do tyče jste měl i kus štěstí...
„Nevím, tomu se na fotbale tleská. Asi by mi nic jiného taky nezbylo, než zatleskat.“
Jako tým ale s předvedeným výkonem nemůžete být spokojený, souhlasíte?
„Prezentovat jsme se určitě chtěli trochu jinak, ale hlavní cíl byl postup. To jsme splnili, zaobírat se tím, jestli to bylo tak, nebo tak, to nemá cenu.“
Jak složité bylo se popasovat s enormním horkem?
„Já mám radši teplo než zimu. Moc toho navíc neoběhám. (usměje se) Pro mě to bylo lepší, než kdyby bylo minus deset.“
Děkovali vám spoluhráči po závěrečném hvizdu víc než po jiných zápasech?
„Nevím, fotbal je týmová hra. Jednou jsem to já, podruhé někdo jiný. Abych se plácal po zádech, to mi nepřijde vhodné. Přišel jsem do Plzně, abych pomohl, když mě dají do brány. Jsem rád, že to vyšlo v tomhle zápase.“
