Styl, kterým Pavel Vrba válcoval ligu ve svém prvním plzeňském angažmá, se do západočeského celku pomalu začíná vracet. Úspěšný kouč opět sází na strategii s aktivními a vysunutými krajními záložníky, kde se mu rozehrála dvojice Jan Kopic, Milan Petržela. Oba skórovali ve čtvrteční Evropské lize proti Beer Ševě (3:1) a ukázali, jak moc si v posledních týdnech na hřišti věří.
Jan Kopic byl nejlepším mužem čtvrtečního večera. Zásadní měrou přispěl k úvodní trefě Milana Petržely. V podobné situaci ještě před vedoucí brankou domácího celku to vzal na sebe a nepřesně zakončil, ve 29. minutě už balon předal svému parťákovi a Petržela otevřel skóre.
„Jsem rád, že mi nahrál a nezakončoval to sám. Já byl sám před gólmanem, byla to stoprocentní šance. Úplně jsem nemířil, chtěl jsem to klasicky prostřelit. Byl jsem blízko brány, chtěl jsem zakončit střelou,“ popsal Petržela první gól zápasu.
Kopic odehrál výborné utkání a nakonec i sám vstřelil branku. V 76. minutě Krmenčík vyhrál na útočné polovině těžký souboj, předal míč Ivanschitzovi, ten ho posunul doleva. Tam byl rozběhnutý plzeňský záložník a levačkou mířil přesně.
„Vstřelil jsem svoji první branku v základní skupině Evropské ligy. Už jsem chtěl smůlu prolomit. Jsem za ni moc rád,“ zářil Kopic a pochválil nahrávku Ivanschitze. „Andymu jsem děkoval hned na hřišti. Na tréninku jede na sto procent a je vidět, jak je fotbalový. I když teď nedostával tolik šancí, tak mu to vyšlo. Jsem rád, že mi nahrával zrovna on,“ radoval se šťastný střelec.
Kopic zažívá možná nejlepší období za tři sezony, které kroutí v plzeňském dresu. Patří do reprezentace, v této sezoně vstřelil za klub už čtyři branky a často je i připravuje. Výkony si získal důvěru trenéra Vrby , který ho staví takřka do všech zápasů.
„Teď se cítím hodně dobře, hraju všechny zápasy 90 minut, dávám góly i nahrávám, to vždycky pomůže v sebevědomí,“ pochvaloval si 27letý záložník. „Když mně trenér věří a nechává mě na hřišti každý zápas středa, sobota, to hráče vždycky potěší. Ale vím, že můžou přijít dva zápasy a bude všechno pryč,“ uvědomoval si.
Obrození zažívá i Milan Petržela. 34letý záložník, který je spjatý prakticky se všemi plzeňskými úspěchy, na startu sezony vypadl ze sestavy, třikrát za sebou dokonce usedl jen na tribunu. Rychlonohý šikovný hráč měl svolení hledat si jiné angažmá, stal se až čtvrtým krajním záložníkem v pořadí.
V momentě, kdy se zranil Václav Pilař , se díky své pracovistosti na trénincích dočkal další šance a využij ji náramně. V Liberci, Mladé Boleslavi a i teď proti Beer Ševě patřil k nejlepším na place a neustále potvrzuje, že si místo v základní sestavě zaslouží.
„Když góly dávám nebo je připravuju, je to super. Moje hra zas tak oslnivá nebyla, ale jsem tam od toho, abych góly střílel nebo je chystal. Když to budu plnit, bude to dobré,“ hodnotil Petržela po utkání s Beer Ševou. „Za každý gól je hráč šťastný, takže jsem spokojený,“ culil se jeden z největších symbolů plzeňských úspěchů.
Velký podíl na zvednuté výkonnosti obou krajních záložníků má trenér Pavel Vrba. Zejména Petrželu dokonale zná, v nadsázce lze říct, že je to jeho fotbalový táta. Z něj i Kopice dokáže vymačkat maximum, navíc na nich staví herní styl.
Ve Vrbově případě je herní schéma jasné. Vysoké postavení krajních hráčů, z toho se odvíjející napadání i presink, tlak na míč a snaha o rychlé kombinace po stranách, případně účinné brejky. A v těchto situacích se právě dva tahouni plzeňské ofenzivy cítí náramně.
„Každý zápas je lepší a lepší, s tím, jak hráč hraje, získává sebevědomí. Začínáme se sehrávat, víme, co po nás trenér chce a trošku to už ve hře předvádíme. Musíme to dál pilovat,“ předsevzal si Petržela.
