Minulou sezonu končil pod trenérem Petrem Radou jako sparťanská jednička. Po příchodu Andrey Stramaccioniho si však David Bičík dosud soutěžní zápas ani jednou nezachytal. Až nyní v neděli, kdy se zranil před zápasem s Baníkem (3:2) Martin Dúbravka. Mezi tři tyče zamířil 36letý brankář po dlouhých pěti měsících a byly to nervy. „Bylo to těžké utkání. Jako brankář tam jsem od toho, abych něco chytil a dnes to bylo 2:2 po osmdesáti minutách a já jsem nic nechytil,“ kál se po divoké přestřelce.
Byl to pro vás těžký návrat do branky, vzhledem k tomu, že jste de facto z prvních dvou střel dvakrát inkasoval?
„Velmi těžký. Jako brankář tam jsem od toho, abych něco chytil a dnes to bylo 2:2 po osmdesáti minutách a já jsem nic nechytil. Naštěstí tam pak přišel Nesty a dal krásnej balon Štětovi na hlavu. Jsme prostě rádi, že se nám podařilo Baník ve druhém zápase porazit, když se nám to nepovedlo ve středu.“
Pomohlo vám hodně vyloučení Denise Granečného v 66. minutě?
„Určitě, od něj to byla klukovina. Když zatáhne soupeře na půli, je to jeho kravina. Naštěstí pro nás dobře, nejsem schopen říct, jestli bychom to bez toho zvládli. Nám se prostě nedaří, předtím jsem ve Spartě nezažil, že bychom dvakrát vedli a soupeř pokaždé vyrovnal. Nám se to stalo, přitom takové situace musíme ubojovat. Bohužel teď nejsme ve stavu, abychom soupeře přehrávali.“
Překvapilo vás, že Baník dvakrát skóroval?
„Už ve středu tady hrál Baník výborně, oba góly dali po brejkových situacích a udělali to velmi dobře. Při druhém jsem první střelu vyrazil bohužel De
Azevedovi
přímo na nohu, to je smůla, kterou teď máme. Góly do naší sítě padají z takových hoven. Pardon.“
Poprvé jste v lize vyhráli dva zápasy za sebou. Zvednete se už konečně?
„To je právě ono. My o tom furt mluvíme, vy zase píšete, ale nám se zatím trvale herně ani výsledkově zvednout nedaří. Je to strašně těžký. Nemáme žádný problém, snažíme se všichni, od trenérů po kustody, ale zatím nám to neklape a nejsme schopní to dát dohromady. Přitom kvalitu na to máme extrémní.“
Dá se říct, že jste vzhledem k tomu, že hrajete už jen o druhé místo, v depresi?
„Tak bych to nenazval, nikdo neumřel ani nejsme nemocní. Tady se čeká na titul už delší dobu a my, co jsme zde už déle, si odpovědnost uvědomujeme. A snažíme se to přelít do cizinců a ne vždy to úplně funguje. Asi potřebují čas. Všichni vědí, jaké berou peníze a kolik stáli, my se na ně spoléháme a jim to zatím nejde. A když nám to nejde, musíme to ubojovat a ukopat.“
Není to na Spartu málo, vzhledem k její soupisce?
„To je na Spartu samozřejmě velmi málo. Ale když to budeme ukopávat silou vůle, nechci říct, jako to dělá Plzeň, ale taky rozhodující zápasy uhraje 1:0, jde za tím výsledkem a zvládne to. Když to nejde fotbalově, tak aspoň kopat.“
Jak se vám hrálo v atmosféře, kdy kvůli bojkotu vašeho kotle byli slyšet hlavně hostující fanoušci?
„Hostující fanoušky bych pochválil, byli opravdu slyšet. Naše fanoušky na jednu stranu chápu, že mají svůj názor a rozhodli se ho vyjádřit takhle, na druhou stranu nám to v téhle chvíli samozřejmě nepomůže. Zrovna jsme v situaci, kdy bychom od nich potřebovali nějakou pomoc, ale chápu jejich rozhořčení a mají na to každopádně právo. Dávají poslední peníze na to, aby s námi jezdili na výjezdy po celé republice.“
