V rozbouřeném sparťanském moři působí jako jediná skála, která je schopná odrážet dravé nálety soupeřů, kteří v rozkývaném kolosu nyní vidí snadnou kořist. Útočník Josef Šural se v závěru podzimu dostal do úžasné formy. Ve čtyřech zápasech nasoukal dohromady šest gólů. Dobře ale ví, že sám utrápený tým z bídy nevyvede. „Potřebujeme, aby se do top formy dostalo alespoň šest hráčů. Pak se k nim mohou přidat další,“ říká v upřímném rozhovoru pro deník Sport.
Jablonci jste nasázel hattrick, Baníku dva góly, ve Zlíně jeden. Prožíváte nejlepší období ve sparťanském dresu?
„Myslím, že dost podobné období jsem měl pod trenérem Radou, kdy jsem začal hrát v útoku a Lafi byl pode mnou. Taky jsem měl šňůru asi šesti gólů v pěti zápasech, pak sezona skončila. Teď je to podobné, pro hráče je to samozřejmě příjemné. Sbíráte ale vítězství, já jsem na individuální statistiky nikdy moc nebyl. Gól je super, jako droga. Vůbec se Lafimu nedivím, že jich má tolik. Ale hlavně chcete vyhrávat.“
Vnímáte, že jste jeden z mála hráčů Sparty, který vykazuje odpovídající výkonnost?
„Nechtěl bych hodnotit, jestli jsem to jenom já, nebo vůbec já. Snažím se dělat maximum, dávat tomu všechno. Jsem ve věku, kdy bojuju o životní smlouvu nebo angažmá, třeba i o to zůstat co nejdéle ve Spartě. Tak by to měl dělat každý, dát do toho všechno. Od začátku sezony jedu naplno, to platí i pro letní přípravu. Hlavně my ze stávajícího kádru jsme museli ukázat, že patříme do základu. Myslím si, že většina z nás to tak měla nastavené. Přišly ale posily zvenku, jsou to povětšinou dobří kluci, jak charakterově, tak fotbalově. Možná neodhadli, jak je česká liga složitá. Bohužel jsme nechytili začátek. Nevím ovšem, jestli každý může říct, že pro to dělá maximum. Za nikoho jiného než sám za sebe ale nezodpovídám.“
Říkáte si v současné situaci, že je důležitější než kdykoli dříve, abyste trápícímu se mužstvu pomohl?
„Samozřejmě. Ve Zlíně jsem byl v pozici hráče, který tu je druhou sezonu. To vzhledem k letní obměně moc kluků říct nemůže. Jeli jsme tam bez Rosy, Lafiho, Michala Kadlece. Ze zkušených tam byl
Kostík
(Costa), pak už jenom cizinci jako Mavu nebo Marc (Janko), kteří nemluví česky. Navíc mi trenér řekl, že jdu do zápasu s páskou, takže jsem měl obrovskou motivaci. Snažím se dělat první poslední. Když už se nedaří, což se může stát, chci něčím strhnout kluky okolo a dostat tým do pozice, kdy na hřišti necháme úplně všechno.“
Celý rozhovor s Josefem Šuralem najdete ve středečním vydání deníku Sport. Elektronickou verzi si můžete přečíst ZDE >>>.
