Start jak víno! Jen co vyběhl na hřiště, za chvíli skóroval. Václav Kadlec se trefil poprvé od 17. listopadu, kdy rozhodl domácí zápas s Jihlavou. Do včerejška jinak nula. Devět zápasů nic. Ani ťuk. “Ta série už byla dlouhá…” povzdychl si letenský útočník, jehož následně zklamal konečný výsledek.
Ve Štruncových sadech načasoval svůj náběh před viktoriánskou branku přesný centr Josefa Šurala poslal z jedničky za Kozáčikova záda. Akce výborná. Stejně jako odmakaný první poločas z Kadlecovy strany. Ale co bude příště? Může jej tento moment nakopnout k více gólům? Znáte to – jedna vlaštovka jaro nedělá. Na Spartě v to ovšem doufají. Ještě to s ním nevzdali.
Může vás branka v Plzni střelecky nakopnout do příštích duelů?
"Doufejme. Ale je to paradox. Člověk dá gól z těžké pozice, protože tohle nebylo jednoduché zakončení, a v jiných zápasech to tam nepadne z mnohem větších šancí... Jsem ale rád. Doufám, že gólů teď bude víc."
V Plzni jste následně rychle přidali druhý gól a vedli 2:0. Jenže vedení jste už poněkolikáté na jaře neudrželi. Proč?
"Po druhé brance jsem měl velkou radost. V ten moment mě určitě nenapadlo, že o vedení přijdeme. Myslel jsem si, že to nějak uhrajeme, ale bohužel neuhráli... Je to zklamání. Víceméně jsme neuhlídali dvě standardky, a to nás stálo vítězství."
Náskok jste prohospodařili také v derby se Slavií (3:3). Není ale dojem ze včerejšího utkání jiný? V tom, že jste ho dohrávali v určité aktivitě?
"Určitě to rozdíl je, protože Slavia nás ve druhé půli jednoznačně přehrávala. V Plzni to bylo vyrovnané, ale rozhodly standardky. Ty měli domácí výborně zahrané. My jsme je osobní obranou neuhlídali."
Štve vás to hodně? Říká se, že bránění rohů je jeden ze základů fotbalu...
"Samozřejmě, že mě to štve. Musí se to stávat co nejmíň. Sám ale vím, že je mnohdy hrozně těžké toho soupeře uhlídat. Prostě se to stává. I lepším hráčům."
