MARTIN HAŠEK - Nechápavé pohledy fotbalových reprezentantů po ztichlých tribunách při kvalifikačním zápase s Lichtenštejnskem v Českých Budějovicích jsou další výpovědí o moderním trendu českého fotbalu: Ten se totiž v kotlině nedělá pro opravdové fanoušky, ale pro jakýsi imaginární prototyp fotbalového návštěvníka, jak si ho představují svazoví funkcionáři.
V Českých Budějovicích se žádná nadšená reakce publika čekat ani nedala. Přestože tu stojí přívětivý stadionek, na jehož ochozu se místní klub po právu pyšní, že vychoval reprezentační kapitány Jiřího Němce a Karla Poborského, lidi tu fotbal (v současnosti) nezajímá a raději tu chodí na hokej. Nehledě na to, že do volného prodeje šlo na kvalifikační zápas kvůli sponzorským povinnostem jen 3 000 lístků. Z toho těžko uklohníte vroucí kotel.
Zdá se, že fotbalovým vládcům, je vlastně jedno, kde se fotbal hraje. Hlavně, když tam jsou plastové sedačky a do budoucna povinně i hezké stříšky, aby nepršelo na ty vysněné rodiny s dětmi, které všichni tak chtějí na fotbal přitáhnout.
Ze starodávného hesla Fandi, ale zůstaň člověkem je dnes pokroucené: Buď hlavně člověk a pokud možno nefandi, s tím bývají jenom problémy. Projekt Stadiony 2012 klade na české kluby v drsné ekonomické realitě úplně zbytečné požadavky.
Píše se v něm dokonce o plánu pořádat v Česku mistrovství Evropy nebo olympiádu. Fandové potřebují důstojné prostředí, ale nikoli megalomanské plány. Daleko větším problémem než parkoviště u stadionů je fakt, že Bohemians nemohou hrát v Ďolíčku, Baník na Bazalech a Brno Za Lužánkami.
Právě tady příchází český fotbal o svoji emocionální sílu. Fakt, že Ústí nad Labem hrozí přeřazení do třetí ligy jenom proto, že v cestě ze svého sídla na pronajatý stadion stojí cedule s názvem obce, je jenom absurdní tečkou.
Sedačky ani stříšky nezbrání tomu, že lidé v sektorech fanoušků hostů bývají na českých stadionech terorizováni členy ochranky s příklonem k nacismu, kteří často sami vyvolávají konflikty. Na některé stadiony si nemůžete vzít jakékoli zavazadlo. Tím by mohl být kufr plný pyrotechniky, jistě, ale také třeba dámská kabelka nebo igelitka se svačinou pro malé dítě.
Na fotbal chodí rváči a individua, které tahle hra vlastně nezajímá a rádi jen dělají bugr. Jenže podobné typy jsou všude, podívejte se do politiky. Na fotbal chodí především normální lidé všech sociálních a věkových skupin, včetně vysněných žen a dětí. Traduje se, že třeba v Ďolíčku na Bohemians jich jednu dobu byla skoro polovina. Tam se ale teď liga nehraje.
Fotbal se v Česku prostě nedělá pro lidi. Dokud se to nezmění, budou reprezentanti stále znechuceně otáčet hlavy po prázdných tribunách. A kdoví jestli i tohle nepřispěje, že si jednou Čech s Rosickým řeknou, že jim to vlastně nestojí za to a budou následovat Ujfalušiho, Jankulovského a spol. na předčasný reprezentační odpočinek.
Související články
