Zdeněk Haník
23. listopadu 2017 • 15:00

Lavička: Když vybouchnu, tak to lítá! Pomáhá mi osobní kouč i umělec

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Neexistuje univerzální recept, jak se stát úspěšným trenérem. Naštěstí, jinak by to byla pěkná nuda. Vrcholový sport je jako život sám, naprosto neuchopitelný a krásný ve své rozmanitosti. I ti, kteří se vystřídali na kapitánském můstku nejslavnějšího českého fotbalového klubu – Sparty, jsou naprosto rozdílné a jedinečné osobnosti. Vítězslav Lavička mluví i o svých zkušenostech z Austrálie a u mládežnické reprezentace.



Kdysi jsem napsal článek s titulkem „Hodný trenér Lavička“. Nevím, zda jste ho četl, ale v podstatě jsem vyslovil stejný nesouhlas jako vy, když vám novináři dávají nálepku hodný a slučují to chybně s nenáročný. Jste vlastně hodný člověk?
„Snažím se vystupovat přirozeně, tak jak jsem byl vychován. Nemám ve zvyku řešit věci zvyšováním hlasu. To neznamená, že bych nedokázal dát jasně najevo, když se mi něco nelíbí. Dokážu prosadit svůj názor jinak než pouze křikem.“

A co média, stále vás vnímají stejně?
„Média jsou součástí mé práce, respektuji je a snažím se v rámci možností vyhovět jejich potřebám.“

Chovají se korektně? Jsou sportovní novináři kompetentní?
„Ve většině případů se chovají korektně, ale zažil jsem i situace, kdy mně jejich chování přišlo do určité míry za hranou korektnosti. Já si rád povídám s novináři, pokud vnímám, že mají hlubší přehled o dané problematice, ne jenom povrchní. Dříve to býval například František Steiner, ze současných si třeba rád povídám s Pavlem Hartmanem. To je člověk, který fotbal vidí hodně do hloubky a má velký přehled. Také Bob Neumann, který má za sebou dlouhou hráčskou kariéru, patří do této kategorie.“

Jste náročný?
„Ano, jsem. K sobě i ke svému okolí.“

Jak se to projevuje?
„Například když mám nějakou práci rozdělanou, nechci od ní odcházet, dokud se mi ji nepodaří dokončit.“

Jste náročný i na hráče, když jsou třeba nedůslední?
„Důslednost vyžaduji. Hráč dostane napoprvé varování, a pokud se nedůslednost a špatný přístup opakují, tak už přijdou postihy, případně nějaká změna na jeho postu. Šanci dostane jiný hráč, který si toho bude vážit víc.“

Všímáte si i soukromí hráčů?
„Všímám. To s tím souvisí.“

Snažíte se jim i zasáhnout do života?
„Do osobního života moc ne. Do té míry, dokud jejich chování nenarušuje profesionální chod.“

Obohacují mě i lidé mimo fotbal

Vzděláváte se?
„S tím, co jsem se naučil během studií a posbíral během hráčské praxe při trénincích, bych pochopitelně celý život nevystačil. Sleduji, jakými cestami se fotbal ubírá. Pokud je to možné, rád absolvuji stáže a jsem otevřený názorům, které na různých fórech prezentují kolegové trenéři. Neomezuji se ale jen na fotbalové záležitosti, poznatky sbírám i z jiných oblastí života.“

Z kterých a jak?
„Čerpám různě – setkáními s lidmi z jiné branže, kteří mě mohou obohatit.“

Zkuste říct, s kterými nebo v kterých oblastech, abychom inspirovali jiné trenéry.
„Mám okruh přátel z umělecké branže a setkání s nimi mě dokáže obohatit. Jestli chcete, abych konkrétně jmenoval, tak třeba herec, režisér a muzikant Honza Jiráň, člen divadla Ypsilon. To je člověk, se kterým se známe léta. Máme stejnou příslušnost ke klubovým barvám.“

Vím, miluje argentinský fotbal.
„Přesně tak. On je vyznavač spíše brazilského fotbalu, o čemž svědčí i to, že má hudební skupinu Botafogo, nazvanou podle slavného brazilského klubu, za který hrával Garrincha… Takto v praxi propojuje uměleckou branži s fotbalovou. Přestože se známe léta, každé moje setkání s ním je pro mě obohacující. Je to sportovně založený intelektuál, nechává mě nahlédnout do uměleckého světa a často mi dá mi i doporučení na zajímavé knížky.“

Je ještě jiná oblast, která vás inspiruje?
„Pak jsou to lidé, kteří se zabývají osobnostním rozvojem nebo mentální složkou.“

Pracujete s osobním mentorem?
„To úzce souvisí s otázkou průběžného vzdělávání se. Spolupracuji dlouhodobě s člověkem, který se věnuje tematice osobnostního růstu.“

Kouč reprezentace U21 Lavička pro Coach: Sonda do práce, kterou dělám
Video se připravuje ...

Můžete o tom něco říci?
„Pomáhá mi to při trenérské práci, zejména v oblasti komunikace a celkového přístupu k hráčům. Každé takové setkání mě obohacuje a rozšiřuje mi lidský a životní obzor.“

Neprozradíte víc? Já mám rovněž jednoho, který mě stojí moc peněz a spolupracuji s ním 35 let. Ten mi v podstatě jenom nadává. Ale dneska je mentálně překoučováno a já tomu moc v kolektivních hrách nevěřím, v osobní rovině však ano. A vy?
„Proto jsem to nenazval mentálním koučem, ale spíše mentorem nebo člověkem, se kterým třeba řeším věci širší než jenom fotbalové.“

Neřeknete o tom víc? Z jaké oblasti ? Jestli je to psycholog, nebo třeba neurofyziolog, šaman, či duchovní?
„Spíše z té duchovní složky.“

A to máte jednu konkrétní osobu?
„Mám dva lidi, se kterými úzce spolupracuji už delší dobu.“

Jak často? Chodí na vaše zápasy?
„Chodí, ale ne na všechny… Zbytek vidí zprostředkovaně ze záznamu.“

Jsou pro vás zrcadlem?
„Jejich názory jsou pro mě relevantní, je to pro mě důležitá součást zpětné vazby.

Mentálního kouče u svých týmů využívám

Jak se díváte na působení psychologa u fotbalového týmu?
„Já jsem tohle zažil v minulosti a snažil se to praktikovat v týmech, u kterých jsem působil. Nešlo o psychologa, ale o mentálního kouče. V některých to fungovalo, jinde jsem viděl, že to efekt nemá. Ale nikdy jsem to neměl nastaveno tak, že bych to nařizoval týmu. Bylo to ve formě doporučení, že je tam ten člověk jako součást realizačního týmu a v případě, že kdokoliv z hráčů cítil potřebu požádat o radu nebo o informaci, byl k dispozici.“

A řešil věci osobní. Týmové nikdy?
„Osobní, ale souvisejcí s činností na hřišti nebo v týmu.“

Jaké jsou vaše pozitivní a negativní trenérské vlastnosti?
„Nezlobte se, ale na to nechci odpovědět. Myslím si, že člověka by měli hodnotit jiní.“

Máte nějaké slabé trenérské místo, o němž se neví?
„Myslíte, že by bylo rozumné, pokud by něco takového bylo, to vyzradit?“

Myslel jsem osobnostní. Prozradíte nějaké slabiny?
„To jdete moc pod kůži. Já se přiznám - přece nebudu jako trenér prozrazovat svoje slabé stránky. Samozřejmě je mám, jako každý člověk. Kdo mě zná, rozklíčuje si to. Jsem narozený ve znamení Býka, myslím, že to taky něco naznačuje. Dokážu být dlouho trpělivý a nad věcí, ale pokud míra trpělivosti přeteče, tak dokážu… No, když vybouchnu, pak to lítá.“

Objevil jste v sobě v poslední době něco nového?
„Ano a souvisí to s mojí trenérskou prací u reprezentace. Po většinu kariéry, vyjma období, kdy jsem před deseti lety působil u reprezentačního výběru do jednadvaceti let, jsem pracoval na klubové úrovni. Měl jsem pravidelný kontakt s hráči, pracoval jsem s kolektivem, který jsem mohl průběžně tvarovat. Neměl jsem ale tolik času sledovat fotbal v širokém záběru. S příchodem do funkce reprezentačního trenéra jednadvacítky se dívám na fotbal trochu jinak. Mám větší přehled a potřebný nadhled.“

Je fotbal nadřazený sport i v zahraničí?
„Tak bych to nenazval. Ale čísla počtu hráčů, zemí, které jsou sdruženy v mezinárodní federaci, a také obrovská sledovanost fotbalu napříč světem potvrzují to, že fotbal je číslo jedna.“

Jak fungují kluby v zahraničí?
„To je široký pojem. Kluby v zahraničí fungují na nejrůznějších bázích. Stačí se podívat například na Ostrovy. Na jedné straně je Premier League, dále tam najdeme kluby skotské profesionální ligy, pak jsou ale také kluby z Irska, Severního Irska a Walesu. Veškeré fungování klubů se odvíjí od podmínek.“

Vítězslav Lavička mohl být po zápase s Itálií spokojen
Vítězslav Lavička mohl být po zápase s Itálií spokojen

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud