Výpravu jabloneckých fotbalistů, kteří se odbavovali na zápas play-off Evroské ligy s Ajaxem, potkala oštěpařka Barbora Špotáková při ranním odletu na světový šampionát do Pekingu. „Každá medaile by byla dobrá,“ prohlásila dvojnásobná olympijská šampionka ke svým ambicím.
Sledujete jako rodačka z Jablonce, jak se tomuto týmu daří?
„Zápas v Kodani jsem sledovala v Nymburce na soustředění, to jsem křičela… Dokonce jsme spolu na podzim absolvovali trénink. Fandím jim moc. Je to těžký soupeř. Věřím, že se stane zázrak, jako se stal před sedmi lety v Pekingu, že se může stát jabloneckým. Že tam ty góly padnout můžou.“
S jakými dojmy odlétáte na mistrovství světa?
„Pocity jsou smíšené, protože budu poprvé skoro čtrnáct dní bez Janečka. Na jednu stranu se mi tam moc nechce, ale samozřejmě je to vrchol sezony. Jsem zdravá, jsem připravená, na závody se těším. Ale kdyby to bylo blíž a bylo to na kratší dobu, tak je to samozřejmě lepší.“
Špotáková: Soupeřkám jsem ukázala, že jsem zpět
Video se připravuje ...
Jak váš dvouletý syn snáší váš odjezd?
„Říkala jsem mu to. Nevím, jestli si dovede ten časový úsek čtrnácti dní představit. Pořád včera opakoval, že letím do Číny. Už to všechno viděl na mapě, jak je to přes celý svět. Myslím, že to zvládne. Bude s oběma babičkami a s tátou. Je zvyklý. Myslím, že větší problém budu mít já, než on.“
Berete v Pekingu jen zlato?
„Ambice do Pekingu jsou medailové, každá medaile by byla dobrá. Je to obrovsky vyrovnané, je tam hrozně velké pole soupeřek. Některé to může ulítnout a je těžké na to zaregovat. Byla bych ráda za každou medaili.“
Finále ženského oštěpu je poslední den šampionátu, láká vás zlatá tečka?
„Vždycky je hezké skončit šampionát hezky. Doufám, že to bude příjemná tečka, nevím, jestli zlatá, ale budu se snažit. Poperu se jako vždycky. Jedu zdravá, jedu dobře připravená. Jsem bojovnice, vždycky tam nechám všechno, uvidíme, jak to dopadne.“
Jak dopadl poslední házecí trénink před odletem?
„Házela jsem v pondělí, to byl ten krásný den. Teď od rána do večera v kuse pršelo. Nebylo to tak hrozný, ale nic senzačního to nebylo. Ale soustředění ještě bylo docela blízko, ještě jsem byla unavená. Věřím, že když si tam odpočinu, že to tam dojde. Fyzicky jsem na to dobře. S technikou budu potřebovat nějaký čas, ale věřím, že ta moje bojovnost to tam udělá. Ta vždycky udělá hodně.“
Dá se tahle cesta srovnat s tou před sedmi lety, kdy jste si do Pekingu letěla pro olympijské zlato?
„Určitě jsem byla víc nervozní, když jsem tam jela před sedmi lety. To jsem byla pasovaná na jasnou favoritku. Teď si myslím, že jsou v našem týmu větší favoriti na zlato. Už to neleží jenom na mě, ať se taky snaží ostatní. Z tohohle hlediska jsem na tom líp než před olympiádou, ten tlak byl šílený. Je to dvojnásobný tlak než mistrovství světa, to se nedá srovnat. I nadhled mám větší. Po narození dítěte berete ty věci trochu jinak. Ne, že bych se změnila od základů, ale maličko jinak je určitě beru.“
