Martin Hašek
27. srpna 2015 • 14:19

Svoboda je venku, kosil překážky a dostal loktem od Brazilce

Svobodovi (v červeném) byly tentokrát překážky hodně na obtíž.
TOP VIDEA
Hodnocení fotbalových sudí: O trestech, simulování i pískání v Portugalsku Hodnocení fotbalových sudí: O trestech, simulování i pískání v Portugalsku
Trpišovský odmítl Spartu: Neúspěch Liberce mě zavazuje Trpišovský odmítl Spartu: Neúspěch Liberce mě zavazuje
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z PEKINGU | Přes šťastný vývoj patálie kolem ulitého startu v rozběhu nakonec mistrovství světa pro Petra Svobodu neskončilo nijak zářivě. Reprezentant na 110 metrů překážek vypadl v semifinále průměrným časem 13,67 sekundy poté, co se na trati dostal do kontaktu s Brazilcem Joaem Vitorem de Oliveirou.



Běžel, jako když se kácejí třísky. Petr Svoboda ve svém semifinálovém běhu v Ptačím hnízdě narazil do devíti z deseti překážek, hned osm z nich se skácelo k zemi.

„Ne-li deset z deseti…“ ulevil si Svoboda. „Nevím, jestli to šlo vidět, ale asi na třetí, čtvrté překážce jsem dostal loket od Brazilce de Oliveiry. Jsem aspoň rád, že když jsme doběhli, tak se mi tam několikrát omlouval. Člověk se dostane mírně dolů, snaží se to rvát, vrátit se do závodu a nejde. Ale nevyčítám mu to, to se stává.“

Svoboda tak z Pekingu pojede po hodně problematickém šampionátu, který byl přitom jeho globálním comebackem po šesti letech. Ve středečním rozběhu byl nejdřív vyřazen pro údajný ulitý start, ale nakonec byl po protestu české výpravy doplněn do semifinále. V semifinále běžel čas 13,67 sekundy, o šest setin horší než poslední postupový čas z rozběhu.

„Beru to, stává se to, jsou to překážky, když nepřekáží překážka, překáží soupeř vedle,“ říká Svoboda. „Jen smůla, že se mi tu dějí takové věci. Ale není to výmluva, zkazil jsem už náběh na první, kdy jsem v tom seděl. Rozhodně je to pokažený šampionát.“

Kauza Svobodova ulitého startu žila v diskuzích na internetu, do jedné z nich pak Svoboda napsal svojí vlastní reakci.

„Včera jsem těm úžasným, co píšou na diskuse, odepsal článek. Já vím, že je to menšina. Ale každý atlet, který to pokazí, má černé svědomí a dívá se do toho, aspoň orientačně,“ říká Svoboda.

Halový mistr Evropy z roku 2011 se po dlouhodobém zranění druhý rok dostává na bývalou cestu elitního světového překážkáře, který snil o tom, že jako první běloch pokoří hranici 13 sekund.

„Tehdy jsem měl za sebou třeba čtyři sezony, kdy jsem byl relativně zdravý. Na to se líp navazuje, než když teď z něčeho upletete bič a další den jsem si myslel, že budu běhat české rekordy,“ připomíná Svoboda svou loňskou finálovou účast na ME v Curychu jen pár týdnů poté, co se po třech a půl letech vrátil k závodům.

„Cítím se skvěle, akorát asi nemám po tom návratu hlavou připravenou takový závod,“ přemítá Svoboda. „V Curychu se mi povedlo něco zázračného, tady bych to chtěl najednou vylepšovat a nemám za sebou třeba aspoň tři roky v kuse tréninků, závodů, soustředění.“

Jeho dalším cílem bude příští neděli finále extraligy v Praze na Julisce, kde chce útočit na svůj pět let starý národní rekord 13,27 sekundy.

„Na Julisce se běhá velice dobře, rychle. Otázka je, jak se poperu s aklimatizací. Ale když jsem si včera myslel, že jsem vypadl, první, co jsem řekl trenérovi, bylo: Jdeme na trénink a jdeme zaběhnout český rekord na Julisce,“ líčí Svoboda. „Ale spíš bych se chtěl ustálit. A ne, že se na rozcvičováku budu cítit, že poběžím 13,30 a poběžím 13,67…“