Otázky ohledně své budoucnosti nechce řešit. „V tuhle chvíli jsou předčasné,“ mávne rukou trenér českých basketbalistek Lubor Blažek. Jedenácté místo na ME chce vidět pozitivně, ale i jako výstrahu ligovým klubům. Kontrakt má do roku 2017 – do doby, kdy by se mohlo v Česku konat příští ME. Tam by měl rád národní tým o něco silnější, možná i s americkou posilou.
Nepřijel domů se svěšenou hlavou. Stojí si za tím, že proti aktuálním soupeřům a s výběrem, který měl k dispozici, sehrál jeho tým přínosná utkání a konec před čtvrtfinále ME, jenž znamenal i krach v boji o kvalifikaci na OH, je jen důsledkem obměny týmu, kterou je potřeba přijmout. „Jiná cesta není. Nemáme takovou základnu, abychom se drželi v nejlepší pětce Evropy,“ říká kouč Lubor Blažek.
S jakými pocity jste tedy přijel z mistrovství Evropy a jedenáctým místem?„Samozřejmě by byly lepší v případě postupu do čtvrtfinále, ale je třeba si uvědomit, že postup do kvalifikace o OH byl v současnosti cíl velmi vysoký a podle toho se k tomu i postavit. Družstvo má svou úroveň, ale úroveň top týmů je jiná. Ty jsou schopné držet level celý zápas, protože mají dvanáct super vyrovnaných hráček. Ač jsme tu hráli s mladými, odvedli jsme kus práce. Žádný zápas nebyl propadák a nikdo by neměl odjíždět se svěšenou hlavou. Měli bychom si uvědomit úroveň české ligy. My jsme z ní vybrali to nejlepší a hráli vyrovnané zápasy s evropskou špičkou.“
Na druhou stranu, prohra s Řeckem, která vás stála postup do čtvrtfinále, mrzet musí.
„Ano, ta mrzí. Je to zápas, na který bude člověk myslet hodně dlouho. Ale to je i ta potřebná zkušenost. Bohužel se nám navíc nevyhýbaly zdravotní problémy. Kateřina Bartoňová byla dlouho nemocná, Tereza Vyoralová kvůli potížím se zády přišla o hodně cenných minut a i Jana Veselá nebyla fit. Problémů, o kterých veřejnost neví, bylo hodně. Ale my jsme se s nimi porvali.“
Jak velkým neúspěchem je, že se nakonec nepovedl postup na OH do Rio de Janeira?
„Mám družstvo, se kterým chci vystoupat na Mount Everest, ale v určité chvíli musím vidět, že jsou tam lepší týmy, které tu šanci mají větší. My jsme zatím ve středním táboře a musíme trénovat a bojovat, abychom se zase posunuli výše. Každou hráčku musím pochválit a za přístup jí poděkovat, protože jsme udělali, co jsme mohli.“
V obraně a doskocích patřil tým k těm horším na turnaji. Bylo to dáno absencí pivotek a také omluvené Petry Kulichové?
„Ano, měli jsme jednu pětku a jinak výběr nešel udělat. Jsou týmy, které mají pět pivotů, jenže také nikdo nemluvil o příchodu Američanek do jiných reprezentací. Některé na posilách z USA vysloveně stojí. Příchod amerických hráček poměr sil na ME hodně změnil. My jsme se touto cestou ještě nedali, ale uvidíme.“
Taková Kia Vaugnová, pivotka USK a MVP Euroligy, by se vám hodně hodila, že?
„Takový pivot by se šikl každému. Myslím, že k tomu také bude přikročeno, ale já vnitřně cítím, že je třeba ctít reprezentaci. Pochopím to, když hráčka v té zemi hraje a žije, ale když v té zemi ještě nikdy ani nebyla, tak to mě překvapuje.“
Nejbližší velkou akcí je pro vás teď až ME 2017, jež se může konat i v Česku. Bude už tou dobou tým silnější?
„Nespekuluji, zda bude šampionát u nás. Tlak rovněž kandidujícího Srbska je totiž velký. Tahle varianta by ale umožnila dvouleté budování družstva i radikální získávání zkušeností v době, kdy by družstvo mělo delší dobu na přípravu. Je tedy otázka, jak skloubit obměnu týmu s výsledky. U nás si každý myslí, že je to snadné… Máte hrát s mladými a máte hrát o medaile. Jenže to je nesprávné myšlení.“
Jste i přes sílící kritiku rozhodnutý u týmu vydržet?
„Na to zatím nejsem schopen odpovědět. To je předčasné.“
Končit chce ústřední rozehrávačka Veronika Bortelová a nerozhodnutá je Jana Veselá.
„To je otázka pro ně. Je ale pravda, že pokud kluby nebudou dodávat reprezentantky, tak to bude problém. Je zajímavé, že kluby, které dlouho reprezentantky nedodaly, tak je to ani nevzrušuje, a pak najednou nejsou spokojené s výkony reprezentace. Dokud tato spojená nádoba nebude fungovat, kluby se budou tvářit, že jich se to netýká a házet vše jen na hlavu reprezentace, tak se z toho kola nikdy neposuneme.“
Poukazujete tedy tím na to, že současná ŽBL je jen o USK Praha a i Brno vyklízí pozice?
„Ano, nikdo se nediví, že s USK prohraje o 30 či 50 bodů a každý jde do zápasu s tím, že se nedá vyhrát. Že to je danost. A pak se tady každý diví, když my hrajeme s nejužší evropskou špičkou a nevyhrajeme. Přitom jsme hráli vyrovnaný zápas s Francií i Tureckem, a to se zdá každému málo. Proto bych byl rád, kdyby i v lize šly týmy do duelu s USK, že chtějí vyhrát. Stačí chtít tu pravdu vidět a nehledat chyby jinde. Lepší je se strefovat do druhých, než hledat chyby u sebe.“
