Ivo Pospíšil
7. září 2015 • 22:52

S Lotyši selhala střelba. Jako by koš měl poklop, nechápal Welsch

TOP VIDEA
Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič
LIGA NARUBY: Škoda vs. Škoda, Theo Hušbauer a rozvážný hasič LIGA NARUBY: Škoda vs. Škoda, Theo Hušbauer a rozvážný hasič
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z LOTYŠSKA | Mohli zkoušet cokoliv. Střílet z perimetru, za ním, z trestných hodů, jít do nájezdů, nebo točit sestavu jak na kolotoči, nic nezabíralo. „Ta střelba, zvlášť ve třetí čtvrtině, kde jsme měli dlouhý úsek, kdy jsme nedali ani koš ze šestek, to je viditelný důvod porážky,“ přiznal Jiří Welsch po prohře českých basketbalistů 65:72, která jim zkomplikovala boj o postup.



Jaký byl tedy důvod té horší střelby?
„Těžké, analyzovat to takhle rychle. Dá se říct, že nás zaprvé zaskočili, hráli napůl osobní obranu, napůl zónu a my jsme se tomu nepřizpůsobili dobře. Na druhou stranu si myslím, že jsme přicházeli ke střelám. Vytvářeli jsme si pozice, ale neproměnili je. Důvod? Nevím. Možná třetí zápas ve třech dnech, možná nohy, možná chyběla trocha síly…“

Promítly se ty neúspěšné střelecké pokusy i na sebevědomí?
„Samozřejmě, když je jedna nedaná, druhá, pátá… vše se to nabaluje a na tým sedá nejen fyzická deka, ale i trochu psychická. Člověk přemýšlí, jako by byl na koši nějaký poklop a ten míč tam neprojde.“

Co v takovou chvíli může dělat i kouč? Konkrétně Ronen Ginzburg.
„Komunikuje... Snažil se střídat, najít nějakou sestavu, co by se chytla. My, co jsme začali půli a nemohli dát koš, jsme alespoň docela dobře bránili. Oni taky nedávali koše, dlouho se to drželo na stavu 42:37. Trenér se snažil najít optimální sestavu, vymyslet nějakou variantu systému, co máme, kde by se mohla objevit nějaká situace, přebrání, smeč, otevřená střela. Upřímně řečeno z toho ale nic nefungovalo. Jednu chvíli za mnou dokonce Neno přišel a sám se zeptal: Máš nějaký nápad? A já: Ne, nemám.“

Těšilo vás alespoň, jako kapitána, že to tým nezabalil?
„Těšilo to a nejen mě. Je to důležitá věc, hraje se i na skóre. Bylo to znát v posledních minutách, kdy už bylo jasné, že asi nevyhrajeme. Trenér komunikoval ve stylu, co chce dělat a dával nějaké číslo, že nechce, aby rozdíl narostl o víc než 14 bodů. Ani nevím proč. Je to dobrá známka, svědčí to hlavně o charakteru hráčů. Největší zásluhu na tom měl Tomáš Satoranský, který ve druhé půli neslezl z hřiště, táhl to v obraně i v útoku. On byl ten, který to příkladem táhnul.“

Pomůže vám tedy po takovém zápase i volno, které máte před středečním zápasem s Belgií?
„Já doufám, že jo. Ale samozřejmě pomůže i jim.“

V čem pak bude Belgie jiná?
„Ještě jsem je neviděl hrát, jen co jsme sledovali výsledky v přípravě. Myslím ale, že to bude nejlepší obranný tým, proti kterému jsme zatím hráli. Estonci neměli dobrou obranu, Ukrajinci s velkými pivoty nebyli pohybliví. Dneska Lotyši ne, že by hráli skvělou obranu, spíš naopak, tou pasivností, přebíráním nás zaskočili. Oni budou nejlepší v tom, jak budou pracovat, hrát agresivně, tlačit na nás na perimetru během 40 minut. Budou mít taky výjimečného hráče v útoku, troufnu si tvrdit, jak tady Matt Lojeski hraje, bude to asi nejtěžší match-up.“

Tomáš Satoranský podnikal po celý zápas útočné výpady
Tomáš Satoranský podnikal po celý zápas útočné výpady