Ještě ho čeká s Nymburkem boj o titul, když však byl představený jako jeden z členů širší nominace českých basketbalistů, jež by se mohli za dva měsíce porvat o postup na OH do Ria, netajil nadšení. „Pokud bychom přeci jen postoupili, dovolenou klidně rád oželím,“ usmíval se Vojtěch Hruban a těší se nejen na podporu dua Veselý-Satoranský, ale i na bouřlivou kulisu v srbském Bělehradu.
Jak moc bude tedy důležité soustředit se jen na Bělehrad a ne na Rio, které je stále daleko?
„Bude to důležité. Myslím, že se musíme soustředit na postupné cíle. Nahoru se chodí po jednom nebo po dvou schodech, ne po pěti, takže bychom se měli soustředit na Bělehrad, základní skupinu a pak až teprve na další fáze, pokud nějaké přijdou. Na tu kvalifikaci se však těším. Bude to velký turnaj, na který český basket čekal, a máme šanci z toho udělat historickou událost.“
Bude to pro vás vrchol kariéry?
„Po reprezentační stránce stoprocentně. V tuhle chvíli je to asi největší akce, na kterou pojedu. Je to vrchol a snad se bude ještě někdy opakovat.“
Na druhou stranu, můžete být letos ještě silnější než vloni, kdy jste skončili sedmí na ME?
„Myslím, že jo. Když se tenhle tým dal dohromady, byli jsme ještě mladí a od té doby ten tým roste a má se ještě kam vyvíjet. Jasně, pro jednu jednu generaci to asi bude poslední akce, ale pro tu další to zase bude vrchol. Máme ještě kam růst.“
Přičemž hlavními hvězdami by zase měli být Satoranský s Veselým, kteří účast přislíbili, že?
„Jsou to dvě hlavní hvězdy na hřišti i v kabině. Je to motor a srdce týmu a bez nich si ani nedokážu představit, že bychom tu kvalifikaci o olympiádu hráli.“
Veselý by navíc mohl pomoci i v budování atmosféry v Srbsku, neboť tam po působení v Partizanu Bělehrad je stále velmi oblíbený.
„Přesně tak. O tom jsme se bavili, že přivede všechny své kamarády, což zaplní tak půlku bělehradské haly, takže doufám, že tu domácí atmosféru budeme na některých zápasech mít a pokud ano, bude to jen dobře.“
Nicméně je jedna výjimka, a to kdybyste hráli se Srby. Co pak může takový kotel 22 tisíc lidí fandícím proti vám s týmem udělat?
„To je těžké, všechny srbské týmy jsou doma schopné porážet kohokoliv. Srby to bude nabíjet, na druhou stranu by ten tlak mohl být enormní, a pokud se jim nebude dařit, tak to může být bonus pro nás. Jejich publikum je trochu nevyrovnané a může nastat, že místo toho, aby je tlačili nahoru, mohou je i stlačit dolů. Zvláště ve finále, kde ten tlak bude obrovský.“
Naopak vás čeká už ve skupině Japonsko nebo Lotyšsko. V přípravě se navíc střetnete s Mexikem nebo Čínou, jak moc tohle bude příjemné zpestření?
„Bude to fajn. Přeci jen v Evropě jedou ty týmy dokola, kdežto tady to bude jiný styl.“
Mají ti soupeři simulovat i něco, co vás pak v Srbsku čeká?
„Jak se to vezme. Třeba Mexiko s Portorikem si budou podobní, naopak Čína si s Japonci zase moc podobná není. Ti jejich hráči mají 210 centimetrů a Japonci jsou menší a potřebujete na ně laso, abyste je chytil. My ty týmy ve skupině ale stejně známe, takže na ně budeme připravení.“
Může vám i psychicky pomoct, že jste třeba Lotyše na posledním ME v boji o sedmé místo porazili?
„To už asi bude zapomenutý. Jejich tým bude možná stejný, možná dvě jména jiný, ale to už je dávno a žádnou roli to hrát nebude.“
Jak může být ale výhodou, že jedna z jejich hvězd, Kristaps Porzingis hrající NBA se kvalifikace účastnit nebude?
„V tohle spíše souhlasím s trenérem, že to moc nebude rozdíl. On zatím v NBA hraje lépe, než jak hrál v Evropě, ten styl mu tam víc sedí, takže záleží, jak by se adaptoval. To jsou ale kdyby. Je to o starost sice míň, ale těžko říct jestli je to dobře nebo ne.“
