22. července 2016 • 20:20

Kreuziger bez obalu: Neměl jsem nohy, ve skupině jsem byl jeden z nejhorších

Autor:

PŘÍMO Z FRANCIE | Propršená 19. etapa Tour de France byla protkaná množstvím pádů, vážných zranění (Tom Dumoulin zřejmě přijde o boj o olympijské zlato v Riu) a odřenin. Roman Kreuziger se na zemi neocitnul, přesto v cíli neměl důvod k úsměvu. V boji mužů z popředí průběžného pořadí opět zaostal, tempo do závěrečného kopce bylo na něho příliš velké. Na 10. místo ztrácí před poslední sobotní šancí přes dvě minuty.



Sehrál déšť velkou roli?
„Pršelo až v závěru, po horské prémii HC kategorie začalo kapat. Bylo to takové uklouzané, ale my máme naštěstí dobrý materiál, takže to nebyl velký problém. Ale dnes mi to celý den nejelo, není tam žádná výmluva. Neměl jsem nohy a proto to dopadlo, jak to dopadlo.“

Zase jste se držel s nejlepšími do posledního stoupání, pak teprve vycouval…
„Přeletěl jsem prudký začátek posledního kopce, tam jsem si hrábnul na dno a v následujícím táhlém úseku jsem nebyl schopen vůbec jet. Je znát, že docházíme ke konci Tour a síly docházejí také. Dnes jsem trochu zaplatil za výkon ze čtvrteční časovky. Bohužel je to tak, že jsem z těch dvanácti, co jsme tam byli, jeden z nejhorších. Takže tak.“

Prošel jste si momentem, kde byste i vy byl blízko pádu?
„Ne, měl jsem to plně pod kontrolou.“

Vnímal jste nicméně, jak to kolem vás padá?
„Viděl jsem to. (hořce se usměje) Ale když někomu do rádia řeknou, že je tam celá silnice popsaná z časovky, řeknou do rádia, že je to uklouzané, a lidi tam začnou nastupovat, tak to svědčí o tom, jaká inteligence je ve skupině.“

Na nápisech to klouzalo víc?
„To je asi jako když je na silnici zebra.“

Věřil jste, že se bude opakovat středeční scénář, vy si v kopci pod cílem trochu odpočinete a zase se do toho dostanete toho?
„Tím, že to byl docela rychlý kopec, jsem věděl, že to bude asi hodně složité. Samozřejmě jsem se snažil až na pásku, ale dneska byly moje nohy úplně prázdné. Teď je potřeba si orazit a uvidíme zítra, co v sobotu vymyslí Astana, protože kdyby byla možnost skočit do nějakého velkého úniku, tak by to byla ideální varianta. Uvidíme.“

Věříte, že už by vás balík do úniku pustil?
„Mám na vedoucího Frooma nějakých deset minut (přesně je to 9:45 minut), nemuseli by se toho bát. Pro ně problém určitě nejsem.“

Možná pro Kaťušu, v jejíž dresu jede jedenáctý Rodríguez.
„Ti ale nevěřím, že by tahali tempo.“

Už ve vás převládají myšlenky odhodlání na sobotu, že byste se třeba mohl pokusit zaútočit na přední výsledek v etapě?
„Na etapu nevím, jestli by to mělo být, ale pořád je šance skočit možná do desítky. I když nevím, jak daleko jsem. (2:03 minut) Uvidíme zítra ráno.“

Vše o Tour de France najdete ZDE>>>