Z baseballové extraligy má s rodnou Ostravou čtyři stříbrné medaile, ve finálových bitvách jeho tým pokaždé padl s Draky Brno. Reprezentační zadák Petr Čech (28) letos poprvé v rámci extraligy přestoupil. Z Ostravy do Brna. A v semifinále extraligy teď hraje s Draky právě proti Arrows Ostrava. Po prvních dvou zápasech Draci vedou 2:0 na zápasy (6:2 a 8:2), od postupu do finále je dělí jedna výhra. "Je to nezvyk, pořád mám pocit, že jsem na špatné straně lavičky," říkal Čech po druhém duelu v Ostravě. "Nejsem na to zvyklý. I diváci občas zakřičí, ale spíš ze srandy."
Jaké to pro vás je, hrát za hostující tým doma?
"Nepříjemný pocit, protože jsem tady hrával dvacet let. Bylo to náročné, znám všechny kluky, je mi líto, že hrajeme zrovna proti nim. Ale vyšlo to tak, musíme bojovat. Užil jsem si to. Hrál jsem venku, ale vlastně doma."
Nakolik jste na hřišti uplatnil znalosti soupeřů?
"Z taktického hlediska je znám dlouho, snažíme se s nadhazovači dodržovat plán, který jsme si řekli. Znám i ostravské nadhazovače, takže pomáhám klukům s typy nadhozů a v jakých stavech je asi použijí."
Proč jste se vlastně rozhodl pro přestup do Brna?
"Hrál jsem tři roky v Americe (v roce 2006 podepsal profesionální smlouvu s Cincinnati Reds, ale do elitní MLB se nedostal a hrál nižší soutěže), tři roky v Německu (Regensburg), ale v lize je to můj první přestup. Draci hráli Evropskou ligu, ptal jsem se manažera, jestli bych si za ně mohl zahrát. Říkal, že jedině, pokud k nim přestoupím. Řekl jsem si, že potřebuju změnu, novou motivaci do baseballu. Proto jsem oslovil Draky."
Kvůli zranění jste toho ale zatím za Draky moc neodehrál, co se vám stalo?
"V Evropské lize, byl to asi třetí zápas za Draky, jsem si při zpátečním slajdu na první metu vykloubil levé rameno. Tři týdny jsem jej měl zavázané, další čtyři týdny rehabilitoval. Až minulý týden jsem hrál znovu první dva zápasy v Německu a teď první dvě semifinále."
Titul jste s Ostravou nevyhrál, je to pro vás motivace?
"S Ostravou jsme měli titul jen v juniorech do 18 let, v mužích jsme se dostali čtyřikrát do finále, ale vždycky jsme v něm právě s Drakama prohráli (2005, 2006, 2008 a 2009). Na titul pořád čekám. Už tolikrát jsem byl blízko, takže je to opravdu velká motivace."
Máte na něj?
"Máme. Tým je kvalitní, věřím, že do finále půjdeme. Ve druhé sérii to má Kotlářka s Eagles 1:1 na zápasy, uvidíme, kdo z nich postoupí. Můj odhad je spíš Kotlářka. S ní se pobijeme ve finále. A další velká motivace je pro mě medaile z mistrovství Evropy s národním týmem. To je taky cíl."
S Arrows se po odchodech zkušených hráčů nepočítalo. Nepřekvapilo vás, že se probili mezi čtyři nejlepší?
"Já za Ostravu půl letošní sezony hrál a byl jsem příjemně překvapený, jak mladí hrají. Nečekali jsme, že skončíme, že skončí, do třetího místa. To je velký úspěch. Mladí kluci tady mají šestnáct, sedmnáct let, získávají zkušenosti. Když u toho vydrží, mají velkou budoucnost."
