Na hřišti v Pebble Beach, jednom z nejkrásnějších a nejtěžších na světě, dnes začíná golfový US Open. Tenhle turnaj přináší nejrůznější příběhy - o vůli, zklamání i radosti. Deník Sport vybral pět nejsilnějších.
2008 - Triumf na jedné noze
O tomhle příběhu mluvil celý svět, američtí tenisté se jím prý inspirovali ve Wimbledonu a také plavec Michael Phelps o něm básnil o několik týdnů později na olympiádě v Pekingu.
Tiger Woods ukázal tehdy na hřišti v Torrey Pines příběh obrovské bojovnosti a oddanosti vítězství. Celý týden měl problémy s levým kolenem, v závěrečných kolech kulhal jako válečný veterán, o nohu se v podstatě nemohl vůbec opřít.
V posledním kole taky ztratil náskok dvou ran. Přestože málem řval bolestí, dotáhnul to do play off, které si zajistil až na dramaticky vyhlížející poslední jamce.
Tiger Woods • Foto ČTK/AP
Woods odpalem trefil bunker, následně se dostal do roughu a vše se zdálo být ztraceno. Přece jen se ale dokázal probojovat na green a rozstřel proti kamarádovi Roccu Mediatem zachránit patem. Následně v systému náhlé smrti hned na první jamce Mediateho udolal.
Dva dny po návratu z US Open Woods oznámil, že koleno musí projít kompletní rekonstrukcí a vynechá celý zbytek sezony.
2000 - Sladkých patnáct
Podobně jako letos se hrálo v kalifornském Pebble Beach, US Open slavilo 100. výročí a Tiger Woods tohle jubileum oslavil fantastickou hrou, jejíž výsledkem bylo 12 ran pod par hřiště (nejlepší skóre na US Open v celé historii) a konečný náskok 15 ran na druhé v pořadí, Else a Jimeneze. To je považováno za jeden z nejvýznačnějších triumfů v golfu a rekord je dodnes braný za prakticky nepřekonatelný.
Woods dostal drobný dáreček v 1. kole, když mohl odstartovat za chladného počasí ještě před tím, než padla hustá mlha. Zahrál šest ran pod par, a zatímco soupeři se prali s drsným počasím, on náskok průběžně navyšoval. Jen 63 hráčů prošlo cutem, což bylo nejméně za dobu pořádání US Open, a všechno to způsobily kruté povětrnostní podmínky. Jediný, koho se nedotkly, byl Woods. V poslední den se ještě překonal, na druhé devítce zahrál na pěti prvních jamkách čtyřikrát birdie a prožil nejlepší turnaj ve svém životě.
Od tohoto roku až doteď nedokázali vítězové US Open ani v součtu vyhrát o tolik ran, jako Woods předstihl ostatní v památném roce 2000.
1982 - Zdrcený Nicklaus
Tom Watson vyhrál za svůj život osm majorů a je jedním z nejlepších hráčů historie golfu, ale US Open ovládl pouze jedinkrát. Bylo to v roce 1982 a legendární Jack Nicklaus si možná dodnes přeje, aby ho ten rok raději vůbec nepotkal.
Nicklaus nezačal nijak skvěle, po tři úvodní kola se držel v těsném odstupu za nejlepšími, ovšem v neděli rozpoutal divokou jízdu. Birdie na jamkách 3, 4, 5, 6 a 7 ho dostala do vedení a o ně se pak přetahoval s Watsonem.
V posledním kole oba ukazovali výborné rány. Nicklaus šel dříve než Watson a mohl ho tak dostávat pod tlak, což se zdálo být klíčové na jamce číslo 17. Watson odpálil do husté trávy, až za green, daleko od jamky.
Legendární Jack Nicklaus • Foto Reuters
Zatímco společně s caddym vymýšleli, jak z průšvihu vybruslit, Nicklaus sledoval hru v televizi a později přiznal, že si v tu chvíli „byl jist minimálně remízou a rozstřelem“ – nevěřil, že by se soupeř dokázal se situací vyrovnat. Možná už dokonce slavil prvenství.
Caddie Bruce Edwards navrhl Watsonovi, aby se na hraně největšího rizika pokusil zahrát co nejblíž k jamce a zachránit tak par. „Co nejblíž? Já ji trefím,“ odvětil Watson a z naprosto nemožné pozice zahrál chip-in na birdie! Nadšení mu vydrželo i na závěrečné osmnáctce, kde také zahrál birdie a celkově přemohl Nicklause o dvě rány.
Ten rok byl pro Watsona výjimečný i nadále, protože se stal jedním z nemnoha hráčů, kteří vyhráli dva turnaje kategorie major po sobě. Watson následně zvítězil na britském The Open.
1970 - Vítězný Evropan
Je to sice už čtyřicet roků, ale na US Open 1970 vzpomínají všichni Evropané a k vítěznému Tonymu Jacklinovi vzhlíží jako ke svému vzoru. Angličan Jacklin se stal jediným evropským hráčem, který v poválečné éře US Open vyhrál.
Povedlo se mu to na hřišti Hazeltine v Minnesotě. Aby k tomu ale mohlo dojít, musel ukázat skutečně ojedinělý výkon. V protivném větru, který bral míčky všech dalších favoritů, vedl Jacklin od začátku do konce. Zatímco například Arnold Palmer zahrál v prvním kole 79 ran, Nicklaus zaknihoval 71.
Tehdy společně s pohárem vyhrál sice jen 30 tisíc dolarů, což je proti současným milionovým výdělkům směšné, slávu však získal navždy.
1960 - Skvělý počtář Palmer
Do roku 1965 se poslední dvě kola US Open hrála v jeden den, což s sebou neslo velké požadavky na kondici a psychickou odolnost hráčů. Jeden z nich, Arnold Palmer v roce 1960, předvedl ještě něco navíc: bezchybné počty.
Přestože po třetím kole ztrácel sedm ran na nejlepší, nesrazilo ho to do kolen. S tužkou a papírem si sednul stranou a spočítal si, i podle podmínek v coloradském Cherry Hills a formy protivníků, že potřebuje zahrát 65 ran, aby vyhrál.
K úžasu všech se mu to podařilo do puntíku splnit. Jack Nicklaus dokázal zapsat „pouze“ 71 a v celkovém součtu za Palmerem, který definitivně potvrdil svoji nadvládu nad tehdejší dobou, o dvě rány zaostal.
