Jiří Punčochář
17. června 2010 • 08:48

US Open. Triumf na jedné noze i zdrcený Nicklaus

Tiger Woods s trofejí z US Open v roce 2000

Na hřišti v Pebble Beach, jednom z nejkrásnějších a nejtěžších na světě, dnes začíná golfový US Open. Tenhle turnaj přináší nejrůznější příběhy - o vůli, zklamání i radosti. Deník Sport vybral pět nejsilnějších.



2008 - Triumf na jedné noze

O tomhle příběhu mluvil celý svět, američtí tenisté se jím prý inspirovali ve Wimbledonu a také plavec Michael Phelps o něm básnil o několik týdnů později na olympiádě v Pekingu.

Tiger Woods ukázal tehdy na hřišti v Torrey Pines příběh obrovské bojovnosti a oddanosti vítězství. Celý týden měl problémy s levým kolenem, v závěrečných kolech kulhal jako válečný veterán, o nohu se v podstatě nemohl vůbec opřít.

V posledním kole taky ztratil náskok dvou ran. Přestože málem řval bolestí, dotáhnul to do play off, které si zajistil až na dramaticky vyhlížející poslední jamce.

Tiger WoodsTiger Woods

Woods odpalem trefil bunker, následně se dostal do roughu a vše se zdálo být ztraceno. Přece jen se ale dokázal probojovat na green a rozstřel proti kamarádovi Roccu Mediatem zachránit patem. Následně v systému náhlé smrti hned na první jamce Mediateho udolal.

Dva dny po návratu z US Open Woods oznámil, že koleno musí projít kompletní rekonstrukcí a vynechá celý zbytek sezony.

2000 - Sladkých patnáct

Podobně jako letos se hrálo v kalifornském Pebble Beach, US Open slavilo 100. výročí a Tiger Woods tohle jubileum oslavil fantastickou hrou, jejíž výsledkem bylo 12 ran pod par hřiště (nejlepší skóre na US Open v celé historii) a konečný náskok 15 ran na druhé v pořadí, Else a Jimeneze. To je považováno za jeden z nejvýznačnějších triumfů v golfu a rekord je dodnes braný za prakticky nepřekonatelný.

Woods dostal drobný dáreček v 1. kole, když mohl odstartovat za chladného počasí ještě před tím, než padla hustá mlha. Zahrál šest ran pod par, a zatímco soupeři se prali s drsným počasím, on náskok průběžně navyšoval. Jen 63 hráčů prošlo cutem, což bylo nejméně za dobu pořádání US Open, a všechno to způsobily kruté povětrnostní podmínky. Jediný, koho se nedotkly, byl Woods. V poslední den se ještě překonal, na druhé devítce zahrál na pěti prvních jamkách čtyřikrát birdie a prožil nejlepší turnaj ve svém životě.

Od tohoto roku až doteď nedokázali vítězové US Open ani v součtu vyhrát o tolik ran, jako Woods předstihl ostatní v památném roce 2000.

1982 - Zdrcený Nicklaus

Tom Watson vyhrál za svůj život osm majorů a je jedním z nejlepších hráčů historie golfu, ale US Open ovládl pouze jedinkrát. Bylo to v roce 1982 a legendární Jack Nicklaus si možná dodnes přeje, aby ho ten rok raději vůbec nepotkal.

Nicklaus nezačal nijak skvěle, po tři úvodní kola se držel v těsném odstupu za nejlepšími, ovšem v neděli rozpoutal divokou jízdu. Birdie na jamkách 3, 4, 5, 6 a 7 ho dostala do vedení a o ně se pak přetahoval s Watsonem.

V posledním kole oba ukazovali výborné rány. Nicklaus šel dříve než Watson a mohl ho tak dostávat pod tlak, což se zdálo být klíčové na jamce číslo 17. Watson odpálil do husté trávy, až za green, daleko od jamky.

Legendární Jack NicklausLegendární Jack Nicklaus


Zatímco společně s caddym vymýšleli, jak z průšvihu vybruslit, Nicklaus sledoval hru v televizi a později přiznal, že si v tu chvíli „byl jist minimálně remízou a rozstřelem“ – nevěřil, že by se soupeř dokázal se situací vyrovnat. Možná už dokonce slavil prvenství.

Caddie Bruce Edwards navrhl Watsonovi, aby se na hraně největšího rizika pokusil zahrát co nejblíž k jamce a zachránit tak par. „Co nejblíž? Já ji trefím,“ odvětil Watson a z naprosto nemožné pozice zahrál chip-in na birdie! Nadšení mu vydrželo i na závěrečné osmnáctce, kde také zahrál birdie a celkově přemohl Nicklause o dvě rány.

Ten rok byl pro Watsona výjimečný i nadále, protože se stal jedním z nemnoha hráčů, kteří vyhráli dva turnaje kategorie major po sobě. Watson následně zvítězil na britském The Open.

1970 - Vítězný Evropan

Je to sice už čtyřicet roků, ale na US Open 1970 vzpomínají všichni Evropané a k vítěznému Tonymu Jacklinovi vzhlíží jako ke svému vzoru. Angličan Jacklin se stal jediným evropským hráčem, který v poválečné éře US Open vyhrál.

Povedlo se mu to na hřišti Hazeltine v Minnesotě. Aby k tomu ale mohlo dojít, musel ukázat skutečně ojedinělý výkon. V protivném větru, který bral míčky všech dalších favoritů, vedl Jacklin od začátku do konce. Zatímco například Arnold Palmer zahrál v prvním kole 79 ran, Nicklaus zaknihoval 71.

Tehdy společně s pohárem vyhrál sice jen 30 tisíc dolarů, což je proti současným milionovým výdělkům směšné, slávu však získal navždy.

1960 - Skvělý počtář Palmer

Do roku 1965 se poslední dvě kola US Open hrála v jeden den, což s sebou neslo velké požadavky na kondici a psychickou odolnost hráčů. Jeden z nich, Arnold Palmer v roce 1960, předvedl ještě něco navíc: bezchybné počty.

Přestože po třetím kole ztrácel sedm ran na nejlepší, nesrazilo ho to do kolen. S tužkou a papírem si sednul stranou a spočítal si, i podle podmínek v coloradském Cherry Hills a formy protivníků, že potřebuje zahrát 65 ran, aby vyhrál.

K úžasu všech se mu to podařilo do puntíku splnit. Jack Nicklaus dokázal zapsat „pouze“ 71 a v celkovém součtu za Palmerem, který definitivně potvrdil svoji nadvládu nad tehdejší dobou, o dvě rány zaostal.

Témata:  sportgolfusopen