21. června 2015 • 10:14

Drahomír Kadlec koučuje na MS v hokejbalu: Infarkt mě neodradil

Autor:
Kadlec je koučem hokejbalové reprezentace
TOP VIDEA
Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch
V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše
VŠECHNA VIDEA ZDE

Koncem minulého roku prodělal infakrt, za dva měsíce už ale zase stál na střídačce Kladna, se kterým nakonec získal extraligový titul. Trenér Drahomír Kadlec, hokejový mistr světa z Vídně 1996, hokejbal miluje a v sobotu vstoupil s reprezentací do mistrovství světa ve švýcarském Zugu jen několik málo měsíců po srdeční příhodě. „Ale vůbec mě to neomezuje,“ říká v rozhovoru pro iSport.cz.



V zimě jste měl zdravotní problémy, dotýká se vás to i nyní?
„Nemyslím na to! Přišlo to, jak to přišlo, oklepal jsem se z toho a jedu dál.“

Takže se z vás nestal klidnější trenér?
„Jsem klidnější, ale já nikdy nebyl rapl. (smích) S hráči vycházím, samozřejmě, že někdy zvýším hlas, ale nejsem diktátor a jsme naladění na jednu vlnu a všichni táhneme za jeden provaz. Co řeknu, tak tomu kluci věří, a to funguje, doufám, že se to projeví i na šampionátu.“

Od trénování vás to očividně neodradilo, když jste už dva měsíce poté opět vedl trénink Kladna, že?
„Vůbec. Nejsem typ, že by doma ležel, já potřebuji být s klukama v kolektivu, to mi dává sílu. Takové příhody potká hodně lidí, nejsem žádná výjimka, a každý ji řeší po svém. Nabíjí mě přístup hráčů. Kdo to nezažije, tak o tom neví nic. Po tolika letech, co jsem v hokejbale, tak musím před nimi – nejen těmi z Kladna – smeknout. Jsou do šesti v práci a třikrát týdně mi přijedou na trénink, tam odfárají bez keců hodinu a půl a jedou za rodinou, o víkendech jsou pak zápasy… Je to čistý amatérský sport, který dělá pokroky a přibývá mu mládež, o tom to je.“

Jaké máte ambice na mistrovství světa?
„Ty máme vždycky ty nejvyšší, ale uvidíme, jak se šampionát vyvine. Letos to ale bude hodně vyrovnané, je tam pět až šest mančaftů včetně nás, které půjdou po medaili. Žhavými favority jsou Kanada, Slovensko, domácí Švýcaři, Amerika… Každý zápas bude důležitý a těžký.“

Na mistrovství jsou i exotické týmy jako Bermudy či Pákistán, co od nich lze očekávat?
„Hrají kanadský hokejbal, jsou to všechno Američané a Kanaďané, kteří mají jen pasy těch daných zemí. To samé Portugalci a Řekové.“

V roce 2011 existovala možnost, že byste na šampionát vzal brankáře z NHL Ondřeje Pavelce. Teď jste neměl zájem o hokejisty?
„Ne, vůbec. To už neřešíme. Nominovali jsme kluky, kteří hrají hokejbal celou sezonu. Cestu s hokejisty jsme zavrhli a chceme, aby kluci, kteří se o to perou celou sezonu, tak ať se poperou i o národní tým. Já bych se jim pak nemohl podívat do očí, chci, aby za reprezentace hráli hokejbalisti.“

Nezvýšili by ale kvalitu výběru?
„Jak kvalitu? Oni se na ledě sklouznou, ale tady se musí běhat. Někteří by s tím mohli mít na mezinárodní úrovni větší problémy, nebylo by to pro ně jednoduché, potřebovali by dlouhou přípravu.“

Máte titul z hokejového mistrovství světa z roku 1996, ale v hokejbale se pohybujete dlouho. Co se vám na tomto sportu líbí?
„Čistota. Nikdo tady neotravuje s tím, že tatínek koupil dresu a jeho syn musí hrát v první pětce a podobně. Kvůli tomu jsem s hokejem skončil, u mě hrají jen ti, co si to zaslouží výkony na hřišti a jestli jezdí trabantem, nebo mercedesem, to mám na háku. Pak se mi také líbí přístup hokejbalistů, o kterém už jsem mluvil, je neuvěřitelný.“