Dostali na povel nejsledovanější házenkářské finále všech dob. Celý sportovní svět byl zvědavý, zda i bitvě o zlato pomůžou rozhodčí domácímu Kataru. Jenže český sudí Jiří Novotný (35) společně s krajanem Václavem Horáčkem (36) na žádnou nečistou hru nepřistoupili, souboj pořadatelské země s Francií (22:25) odpískali s grácií. „Tlak byl obrovský, ale máme z toho dobrý pocit,“ líčí v rozhovoru pro Sport Novotný, který se včera odpoledne vrátil do Česka.
Nejen Francie získala zlato. Na pomyslný vrchol vystoupila také dvojice českých rozhodčích, kteří na házenkářském MS v Kataru odpískali osm zápasů včetně finále. „To bylo nejtěžší,“ potvrzuje Novotný, který už dnes nastupuje zpátky do civilního zaměstnání. Jeden brněnský hotel přivítá zpět svého ředitele, který si vzal kvůli házené šestnáct dnů dovolené.
Řídili jste zápas o zlato na světovém šampionátu, během něhož byli rozhodčí kritizováni za pomoc domácímu Kataru. Jak jste to vnímal?
„Neměl bych být kritický ke svým kolegům. Ta kritika proběhla, a to po celém světě. Kvůli tomu jsme byli pod obrovským tlakem. Všude se diskutovalo a psalo, co se bude dít ve finále. Ten zápas byl mnohem sledovanější než za normálních okolností.“
Na co jste si museli dát pozor?
„Šlo o to pískat tak, aby si nikdo nemohl říct, že jsme Kataru pomohli. Ale taky bylo třeba, abychom mu neublížili. Víte, házená je kontaktní sport a obecně to chodí tak, že domácí týmy jsou na svém šampionátu úspěšné. S výjimkou Portugalska v roce 2002 se za poslední roky dostaly pokaždé minimálně do semifinále. Když vás žene dopředu zaplněná hala a diváci jsou kousek od hřiště, hodně to pomáhá. Tohle je fakt. Čímž nechci říct, že se domácím připískává.“
Vy jste se snažili o rovinu. Ale co na to po porážce říkali šejkové?
„Hned po závěrečném hvizdu začali domácí oslavovat stříbrné medaile. Šejkové byli někde hodně nahoře ve V.I.P. Ti k vám dolů nesejdou. (úsměv) Byl to pro nás největší zápas kariéry a máme z něho dobrý pocit.“
Čekali jste, že dostanete od světové federace důvěru?
„Upřímně, spíš ne. Den předtím jsme totiž řídili zápas o sedmé místo, který byl důležitý kvůli přímému postupu do olympijské kvalifikace. Nepočítali jsme s tím, že nás vyberou pro finále.“
Neměli jste z něho obavy?
„Určitě jsme byli rádi, že jsme dostali takovou šanci. Je to prestižní věc. Bylo to naše první finále. Ohlas byl neuvěřitelný. Ať už přes esersky, maily, na Facebooku. Hrozně moc lidí nám gratulovalo. Určitě rozhodovaly výkony na turnaji i naše dlouhodobější úroveň.“
Jak se vám líbilo v Kataru?
„Když pořádají mistrovství země jako Dánsko, Francie nebo Německo, tak kromě podpory svého týmu chtějí na šampionátu také vydělat. A to se jim vždycky podaří. V Kataru bylo na každém kroku vidět, že o výdělek tady nejde. Vezměte si, že v rámci turnaje proběhly koncerty Kylie Minogue, Gwen Stefani nebo Pharrela Williamse. Jeden z nich stál víc, než vydělalo na minulém šampionátu Dánsko. Za celou dobu jsme měli jediný volný den, který jsme využili k jízdě na dunách v off-roadu. Byl jsem se také podívat na velbloudí závody. Velbloudy řídili lidé z auta a pro vítěze byly jako cena Ferrari a Lamborghini. Je to prostě jiný svět.“
Nejvýznamnější duel vaší dosavadní kariéry máte za sebou. Nechcete náhodou skončit?
(smích) „Jsme ještě hrozně mladí. Naším dalším vrcholem je Rio de Janeiro. Moc rádi bychom se dostali do nominace na příští olympiádu. V Londýně jsme pískali zápas o třetí místo a byl to zážitek.“
Co vás čeká v příštích dnech?
„Příští středu Ligy mistrů mezi Flensburgem a Besiktasem. Manželka teď stojí vedle a zrovna se to dozvěděla. Jsem doma tři hodiny, ještě jsem jí to nestihl říct. Má radost.“ (úsměv)
