17. listopadu 2016 • 11:40

Šťovíček chce v čele AČR zlepšit financování i práci s mládeží

Autor:
Závod Rallye Bohemia přináší vždy skvělou podívanou.
TOP VIDEA
Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič
LIGA NARUBY: Škoda vs. Škoda, Theo Hušbauer a rozvážný hasič LIGA NARUBY: Škoda vs. Škoda, Theo Hušbauer a rozvážný hasič
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jan Šťovíček se v sobotu stane novým a historicky teprve druhým prezidentem Autoklubu České republiky (AČR). Úspěšný právník je jediným kandidátem na post, který na valné hromadě automobilového spolku po 26 letech opustí Roman Ječmínek. A dosavadní první viceprezident věří, že pod jeho vedením se mu podaří fungování Autoklubu výrazně zlepšit. Základní cíle si před sebe stanovil tři - zajistit financování AČR i ze soukromých zdrojů, zlepšit práci s mládeží a výrazně více se věnovat i takzvanému obecnému motorismu.



Ještě před několika týdny to vypadalo, že boj o post prezidenta AČR bude tvrdý. Kandidovat se totiž chystal i šestasedmdesátiletý Ječmínek, který stojí v čele spolku od roku 1990, kdy byl založen Československý autoklub. Před necelými třemi týdny si však Ječmínek svůj úmysl rozmyslel.

"Myslím si, že je to dobře pro Autoklub. Kdyby byli dva kandidáti, tak by to Autoklub určitým způsobem rozdělovalo. Pan Ječmínek udělal rozumné a racionální rozhodnutí, které zklidnilo situaci. Věřím, že to Autoklub posílí," řekl Šťovíček v rozhovoru s ČTK.

Svoji roli v Ječmínkově rozhodnutí navíc hrál i fakt, že by s největší pravděpodobností prohrál. Podle stanov AČR musí totiž jednotliví kandidáti získat písemné nominace od klubů, které jsou jeho členy. A zatímco Šťovíček jich získal asi 85, Ječmínek zhruba třetinu.

"Samozřejmě, že nejsem nadšený, že to může být volba jako dříve za totalitního režimu, ale nedá se nic dělat. Hlavní je, že se zklidnila situace a Autoklub nebude rozdělený," podotkl čtyřiačtyřicetiletý Šťovíček, jenž se doposud věnoval hlavně sportovnímu právu.

Cíle, na které se chce Šťovíček v čele AČR zaměřit, má stanoveny jednoznačně. První prioritou je zajištění soukromých zdrojů financování. "Aby Autoklub nebyl závislý na státních dotacích a vlastní drobné činnosti. Jsme jediný sportovní svaz, který podobné partnery nemá," řekl Šťovíček. Marketingově spolupracovat by chtěl zejména s automobilkami a firmami, které jsou s motorismem propojeny. "To je můj první cíl, abychom nebyli odkázáni jen na státní finance," uvedl.

Dalším bodem jeho programu, který v sobotu přednese delegátům, bude vylepšení práce s mládeží. "Nejen do toho dát více peněz, ale i najít schopné lidy, kteří s nimi budou trénovat a vychovávat je. Dát jim k dispozici dostupnou techniku tj. nakoupit minibiky, motokáry, malé buggyny. Aby si to děti mohly vyzkoušet a rodiče nemuseli draze investovat," vysvětlil Šťovíček.

Vedle sportu by se Autoklub na základě jeho vize měl více věnovat i takzvanému obecnému motorismu. Například jako německý autoklub ADAC. "Od mezinárodní federace máme mandát nejen ke sportovní činnosti, ale také k obecnému motorismu. Jedná se například o bezpečnost silničního provozu. My jsme v tom málo aktivní, měli bychom dělat více a být více vidět, což chtějí i naši členové," řekl. Ideální stav by podle něj byl, kdyby členy AČR byli všichni majitelé řidičského průkazu a měli z toho i profit.

Vedle spolupráce s ministerstvy by tak měl AČR více kooperovat například i s Ústředním automotoklubem České republiky nebo Besipem, které se obecnému motorismu také věnují. Nejdříve však bude třeba urovnat často osobní spory z minulosti. "Budu se to snažit překonat. Stále říkám, že chci udělat tlustou čáru za minulostí a nekoukat, co se stalo v roce 1993 nebo 1995. To mě nezajímá, chci se koukat dopředu," uvedl Šťovíček.

V řadě rozhovorů v minulých týdnech se Šťovíček vyjadřoval kriticky ke způsobu, jakým Ječmínek AČR vedl. Od roku 2012 je přitom prvním viceprezidentem spolku.

"Je pravda, že jsem se na tom podílel. Nemyslím si ale, že by se poslední čtyři roky dělo něco hrozně špatného," řekl Šťovíček a zároveň poukázal na to, že podle stanov má prezident dominantní roli a rozhoduje o všem důležitém.

Bývalý motocyklový i automobilový jezdec, který však nikdy nezávodil na nejvyšší úrovni, patří mezi hodně činné funkcionáře. Je si proto vědom, že některé aktivity teď bude muset opustit. "Právnickou kariéru už jsem začal omezovat a budu ji muset omezit více. Budu se věnovat jen vybraným kauzám typu Kreuziger, Sáblíková a podobně," řekl.

Klidně by prý opustil i pozice v soudních a disciplinárních orgánech Mezinárodní automobilové federace a Mezinárodní motocyklové federace. Nejdříve ale chce najít v Česku lidi, kteří by jej nahradili.

"Nelpím na tom, že bych tam seděl, a budu naopak rád, když budu moct pozice opustit. Je ale potřeba, aby tam šel někdo mladý, šikovný, kdo se věnuje sportu. Abychom si ve federacích udrželi zastoupení. To je klíčové. Síla národní federace se projevuje v tom, jak vysoko má zastoupení v mezinárodní federaci," podotkl Šťovíček.

Jeho předchůdce Ječmínek je v čele AČR rekordně dlouhých 26 let a něco podobného už se asi nebude opakovat. Šťovíček by totiž rád do stanov zapracoval omezení, aby prezident mohl být zvolen maximálně dvakrát nebo třikrát. "Přemýšlím o tom, je to celkem běžná věc. Během deseti let se člověk musí ideově vyčerpat a pak ho má nahradit někdo, kdo přijde s novou strategií," řekl.

Osobně počítá s tím, že bude za čtyři roky funkci obhajovat. "První čtyři roky budou těžké. Budu žádat delegáty, aby mi dali rok hájení, abych se zorientoval a nastartoval změny, které budou vidět až v roce 2018. V prvním období nedokážu zrealizovat všechno, co jsem si předsevzal. Nechci tam ale rozhodně sedět do svých 75 let," dodal Šťovíček.