Ivo Pospíšil
28. července 2016 • 17:50

Jachtaři v Riu čelí špinavé vodě. Jsou tam odpadky a cítíte benzín, říká Teplý

TOP VIDEA
Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič
TOP poloviny extraligy: "svetry" Sparty i proč vyhasíná Kometa TOP poloviny extraligy: "svetry" Sparty i proč vyhasíná Kometa
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ví, že ho nečeká projížďka křišťálovým zálivem. Sám zažil drsnou realitu zátoky Guanabara, kde do jachtařských lodí buší během závodů odpadky a ve špinavé vodě se prý skrývají i zrádné superbakterie. „Co s tím ale nadělám? Olympiáda se neodmítá,“ vypráví Viktor Teplý, který na OH do Ria míří jako jediný mužský zástupce v třídě Laser. Naopak věří v umístění v nejlepší patnáctce.



Vody na pobřeží Ria de Janeiro si vyzkoušel už v loňském roce nebo i letos při třítýdenní přípravě. „Teď se ovšem těším ještě víc. Vím, jak to tam vypadá, ale olympiáda je něco jiného než trénink,“ usmívá se jachtař Viktor Teplý před svou druhou olympiádou v kariéře. Tahle bude pro něj trochu jiná, než ta v Londýně, přesto v ní chce zabojovat o životní výsledek.

Jak na vás během přípravy Rio dýchlo?
„Popravdě, já tou dobou ještě nebyl v hotelu, v němž budeme nyní bydlet, ale Marina vypadala již dokončeně a pěkně. I město je samo o sobě hezké, ale také platí, že si v něm člověk neužije takové to trávení času jako v Česku. Jako že byste si šel večer sednout na pivo nebo do kina. Z toho ohledu je to tam trochu nebezpečné.“

Opravdu?
„Ano. Co jsem slyšel z jachtařského prostředí, tak na to doplatili i jedni španělští kluci, kteří měli bydlení někde v centru, šli si ráno na snídani a najednou je přepadlo asi pět mladíků. A jelikož měli dvě pistole, tak jim raději dali vše, co měli. My jsme se tomu snažili předcházet a po večerech jsme už moc ven nechodili, nebo raději jezdili taxíky. Ale ono je to i o štěstí, na koho narazíte.“

Nebojíte se, že něco podobného bude hrozit i během olympiády?
„Lidé, kteří budou bydlet ve vesnici, budou mít transporty, tudíž se mezi normální lidi ani moc nedostanou. My jako jachtaři sice budeme bydlet stejně jako v Londýně jinde, ale také to budeme mít zařízené. Během závodů navíc ve městě ani moc nebudu. Uvidíme, zda pak ke konci zbude čas, abych se šel podívat do vesnice nebo na další sporty.“

Na co by vás lákalo se podívat?
„Já se rád dívám na atletiku. V Londýně jsem se třeba dostal na oštěpařské závody, což mě baví. A pak mě lákají horská kola nebo tenis. Ono ale záleží, na co jako sportovec také dostanete lístky od Českého olympijského výboru. Ne na vše je možné se dostat.“

Někteří jachtaři měli z vody infekci

Vraťme se tedy k vašim závodům. V souvislosti s jachtingem v Riu se totiž dost přetřásá voda v zátoce Guanabara. Jaký na vás během přípravy dělala dojem?
„Ty podmínky jsou tam po jachtařské stránce dost složité. Je tam silný proud a hodně se to mění. Navíc ta voda není opravdu moc čistá, občas tam byl cítit benzin, plave zde spousta odpadků, a když to člověk chytne na kormidlo, musí se s tím vypořádat. Je to ale zajímavý jachtařský revír.“

Zažil jste už někdy něco takového?
„Když se jezdí venku na otevřeném moři, tak tam také bývají velké vlny. Podobné podmínky byly třeba i na MS na Kanárských ostrovech, ale v té zátoce jsou silné proudy a hodně se mění. Každý je z jiného směru a s tímhle se setkávám poprvé. Je dost složité to pochopit a vyznat se v tom.“

A ohledně vody? Když její kvalitu porovnáte se stavem vloni, zlepšilo se to?
„Popravdě, asi moc ne. Na první pohled je to pořád stejné. Navíc jsou tam prý i nějaké ty bakterie, ale to člověk podle oka nepozná. Mně se ta voda moc čistší nezdála.“

Což nezní zrovna dobře, když z ní už v minulosti měli někteří jachtaři zdravotní komplikace.
„Vím, že někteří jachtaři z toho měli nějaké infekce a někdo musel brát antibiotika, ale člověk proti tomu nic neudělá. Když fouká vítr, jsou vlny a my jsme ve vodě, tak i když v ní neplavete, máte ji všude a klidně si loknete. Tomu se zkrátka předejít nedá. Tyto potíže se sice staly malému procentu lidí, ale je fakt, že se tam může něco stát.“

Veronika Kozelská bude mít možná láhev s pitím spíš u svého trenéra než v lodi. Máte třeba i jiné možnosti, jak se proti tomu chránit?
„To asi ne. Člověku toho už moc nepomůže a s maskou kvůli tomu taky jezdit nebudeme. Asi s tím všichni nějak počítají. Může se stát, že se tam někdo převrátí, ale je to i o štěstí, jestli z toho zrovna něco bude nebo ne.“

Štípnutí od komára se nevyvarujete

Řešili jste to třeba s ostatními závodníky?
„Mně přijde, že si z toho jachtaři nic nedělají. Co jsem se bavil s Angličany, tak ti byli v Riu během posledních dvou let asi patnáctkrát trénovat a vůbec nic jim není. Bude to sice dobrodružství, ale když už přijedete na závod, tak se soustředíte jen na něj a nějakou špinavou vodu ani nevnímáte.“

A rodina se o vás nebojí?
„On tam se mnou jede taťka jako trenér, i ostatní rodina k tomu přistupuje v pohodě. Ve zprávách ty informace o špinavé vodě sice jsou a oni to též vnímají, ale myslím, že to tak hrozné nebude.“

Proti tomu všemu je další riziko jako zika, kvůli níž třeba odřekli olympiádu Tomáš Berdych nebo Karolína Plíšková, asi druhořadé že?
„Ano. Z těch zpráv u nás bych pochopil, že mě štípne komár a hned mám ziku. My jsme tam sice používali repelenty, ale zase, tomu, aby vás štípl komár, se nevyhnete. I já jsem tam měl několik štípanců a nic mi nebylo. Nicméně zika prý příznaky moc nevykazuje, takže těžko říct.“ (usmívá se)

Chuť do Ria vám to prostě nevezme…
„Přesně tak, olympiáda je akce, která se nedá odmítat. Na druhou stranu ale platí, že tím, jak toho v profesionálním sportu hodně nacestujeme, jsem i často rád, že mohu být na chvíli doma. Na Hry se těším, ale že bych tam zase zůstával déle a nějak si ten pobyt prodlužoval, to zase ne. Rio je samo o sobě hezké město, ale u mě platí, že všude dobře, doma nejlíp.“

Jaké budete mít do olympijského závodu ambice?
„Těžko dopředu mluvit, protože podmínky jsou tam fakt proměnlivé, ale pro mě je cíl kolem patnáctého až dvacátého místa. Je to reálně to, na co mám, a uvidíme, jestli mi ty podmínky sednou, abych kolem té patnáctky mohl být.“

Ve vodě plavou odpadky, je tam prý cítit i benzín
Ve vodě plavou odpadky, je tam prý cítit i benzín