Romana Barboříková
12. srpna 2016 • 17:47

Skifař Synek: Odklady závodu? Všichni už slavili, na mě padl splín

Splněno bez problémů. Skifař Ondřej Synek jasně vyhrál svou semifinálovou jízdu a je v sobotním finále, kde opět dojde k jedné z už legendárních bitev Synek – Drysdale. Čech a Novozélanďan si jdou po krku snad celou svou kariéru.



 Na mistrovstvích světa je bilance víceméně vyrovnaná, na olympiádách je na tom o něco líp Drysdale, který v Londýně Synka porazil. Teď mu to ale chce Český dlouhán oplatit. V pátečním semifinále mohl ještě víc pošetřit síly, ale chtěl vyhrát. Jen proto, aby ve finále jel vedle svého rivala a měl ho pod kontrolou.

Jak se vám v semifinále jelo?
„Dobrý. Hlavně podmínky se zklidnily (předtím se veslaři potýkali s vlnami – pozn. red.), takže úplně super oproti čtvrtku, kdy si myslím, že to trochu znehodnotilo ty závody. Mohlo být hezčí pokoukání na ty závody, mohly být mnohem vyrovnanější a nějaké souboje třeba i úplně jinak.“

Kolik vám zbylo rezerv?
„Snažil jsem se šetřit co nejvíc, ale chtěl jsem vyhrát, protože v sobotu už zase jedeme rovnou finále, jak to přesunuli. Je to trošku podobný jako na svěťáku, na druhou stranu jsem za to rád, protože ať už Belgičan, Bělorus museli docela jet, Kubánec taky, protože ho tlačil Mexičan, tak ty síly jim ubyly. O to by to mohlo být jednodušší. Neříkám, že to bude jednoduchý, ale tohle mi nahrává do karet.“

Proč jste chtěl semifinále vyhrát?
„Hlavně proto, abych byl vedle Drysdalea, abysme měli k sobě blízko a i si ověřit, že na Chorvata mám.“

Čtete si pohádky od Věry Čáslavské?
„Jo, četl jsem si včera pohádku od paní Věry. No… Dobrý, pobavilo mě to, hlavně pasáž s ruským kolem a s Rusama v Praze. Jsem rád, že mi paní Věra fandí a přeje úspěch. Je to super ženská.“

Jak jste snášel odklady?
„Nebylo to příjemný. Teď už je to v pohodě, ale ve čtvrtek to na mě nějak padlo. Takovej splín jsem měl, protože všichni už tady skončili, já ještě neměl ani semifinále za sebou. Nosili už medaile, všichni slavili, tady byla poloprázdná loděnice. A kluci z dvojky, s nimiž bydlím na pokoji, už šli slavit do Českého domu, a já tam zůstal úplně sám. Ale ještě jeden závod a půjdu taky třeba slavit.“

Těšíte se na finále?
„Těším se moc. Bude to bolet určitě hodně, ale těším se moc a udělám pro to všechno.“

Co ukázal Chorvat Damir Martin?
„Myslím, že první kilák určitě chtěl jet a dostat se přede mě. Ale mně se jelo docela v pohodě, nechtěl jsem ho tam pustit. Pak myslím, že to nějakých 750 m do cíle psychicky vzdal a jel, co potřeboval, aby se držel před Kubáncem. Určitě se s ním musí počítat, je to velký soupeř. Dokázal v Polsku na SP prohnat Drysdalea…

A co Drysdale?
„To je samozřejmý, o něm asi ani nemusím říkat.“

Co navíc se dá pro finále udělat?
„Jediný, co pro to můžu udělat, je dobře se najíst, dobře se vyspat a co nejvíc zregenerovat. Vždycky nejhorší je pro mě to semifinále, tam se to oddělí ten úspěch od neúspěchu. Teď už můžu o tu medaili bojovat reálně a hmatatelně. Ráno jsem byl trochu nervózní, ale už je to dobrý. Teď už si to finále užiju.“

Co si dáte k jídlu?
„Asi zase to samý, v té vesnici toho není moc na výběr. Nějaký masíčko, trochu ovoce a zeleninu. A ráno nevím, asi muffin a jogurt a pojedem.“

Co vám pomáhá dostat se do psychické pohody?
„Nic… Dobře se vyspat. Fakt nevím, je to v pohodě, nemám nic speciálního. Myslím, že v psychické pohodě jsem a zítra si to doufám užiju a uvidíme, jak to dopadne.“

Co takhle dát si k snídani nějaké kiwi?
„Kiwi? To až k svačině, nějak ho oloupu. Budu ho loupat, a jestli ho oloupu celý, to uvidíme. A pak ho sním.“ (směje se)

Dozrál jste k tomu být šampion?
„Myslím, že jsem čtyřikrát vyhrál mistrovství světa, nějaký zkušenosti už mám. Je mi skoro 34 let, nemyslím si, že bych ty zkušenosti žádný neměl, že bych byl nějaký překvapení tady pro někoho…“

To bylo myšleno spíš mentálně…
„Jo, to jo, myslím, že už v Londýně jsem na to měl, ale tam se to prostě nesešlo v ten jeden okamžik, těch sedm minut.“

Vše o LOH Rio de Janeiro 2016 čtěte ZDE >>