Přestože olympijské hry v Brazílii skončily před třemi týdny, o medaile v Riu de Janeiro bojují další sportovní hrdinové. Na paralympijských hrách je 4350 závodníků, kteří se poprali s osudem a dokázali, že se jen tak nevzdávají. Deník Sport vybral čtyři příběhy statečných paralympioniků.
Nemá ruce, ale hraje stolní tenis
Nemá ruce, ale ve stolním tenise by vás mohl klidně porazit. Egypťan Ibrahim Hamadtou přišel v dětství při vlakovém neštěstí o horní končetiny. Několik let mu trvalo, než se s tím smířil a vrátil se zpět mezi lidi. Rozhodl se naplno věnovat sportu a zvolil stolní tenis.
Nepřipevňuje si však pálku k tělu jako jeho soupeři, ale má ji během hry v puse. „Trvalo mi tři roky, než jsem se naučil pálku ovládat,“ prozradil třiačtyřicetiletý Egypťan, který si míček nadhazuje nohou.
Po paralympiádě dobrovolná smrt?
Nejdojemnější příběh paralympiády se točí kolem Marieke Vervoortové . Belgičance byla jako patnáctileté diagnostikována nevyléčitelná degenerativní nemoc páteře, která jí působí neskutečné bolesti. Protože se její stav neustále zhoršuje, podepsala před osmi lety Vervoortová žádost o eutanazii, která je v Belgii právně povolena.
„Díky tomu mám naději a kontrolu. Nechci umírat ve velkých bolestech. Chci, aby si mě lidé pamatovali jako člověka, který se směje. Jako člověka, který přestože trpí, dívá se i na ty pozitivní věci,“ řekla Vervoortová, která letos v Riu získala stříbrnou medaili na trati 400 metrů v kategorii T52.
Beznohý závodník Zanardi
Dnes je to přesně 15 let, co jezdec Alex Zanardi přišel během nehody při závodě tehdejší americké formulové série CART o obě nohy. Do přední části jeho monopostu vlétl plnou rychlostí jeden ze soupeřů a okamžitě mu amputoval dolní končetiny.
Zanardi byl na pokraji smrti. Několikrát se mu zastavilo srdce a málem vykrvácel. Když se pak po několika dnech probudil v nemocnici, rozhodl se, že se nevzdá a vrátí se co nejdříve do života.
Naučil se chodit na protézách a dokonce se vrátil k okruhovým závodům, jezdil mistrovství světa cestovních vozů. V roce 2012 se zúčastnil paralympijských her v Londýně, kde získal na handbiku dvě zlaté medaile. Včera devětačtyřicetiletý Ital vyhrál i v Riu.
O nohu ji připravila mina
Nadporučík Melissa Stockwellová přišla o levou nohu během vojenské mise v Bagdádu v roce 2004. Její vůz najel na minu a měla velké štěstí, že přežila. „Velmi brzo jsem se rozhodla smířit se se ztrátou nohy. Zpátky už prostě nenaroste, takže jsem měla dvě možnosti. Buď se s tím smířit, nebo žít v konstantním módu a ptát se proč zrovna já?“
I přes svůj handicap se rozhodla vrhnout na náročný triatlon a ukázala, že je nejlepší. V letech 2010-12 se stala třikrát mistryní světa. Letos v Riu vybojovala šestatřicetiletá Američanka bronzovou medaili.
Související články
Témata:
blesk, paralympiáda, příběhy, paralympijské, sportovci, sport, blesk sport, Sport na Heureka.cz
