Velký Taxisův příkop patří do rodiny nejslavnějších překážek dostihové Evropy. Známé skoky se ovšem nacházejí také v Anglii, Irsku a Francii, kde se koná 85 procent všech překážkových dostihů na světě. A žádný ze skoků v tomto výběru si žokejové nemůžou dovolit podcenit. Podívejte se před nedělním nejslavnějším českým dostihem na jejich přehled.
Velký Taxisův příkop (Pardubice)
Skok, který proslavil Velkou pardubickou. Skáče se pouze jednou v roce, a to ve Velké pardubické jako čtvrtá překážka v pořadí. Skok je pojmenován po princi Egonu Thurn-Taxisovi, který se v 70. letech 19. století zasadil o jeho zachování. Stejně jako celému závodišti také Velkému Taxisovu příkopu se nevyhnuly podstatné změny v polovině devadesátých let minulého století. Odskoková hrana je stále 1,5 metru vysoká, na konci je o deset centimetrů vyšší. Šířka živého plotu dosahuje 1,8 metru, následuje metr hluboký příkop. Až 5,8 metru za odskokem příkop končí a kůň je za překážkou. V minulosti býval příkop 2 metry hluboký a byl velmi nebezpečný.
Irská lavice (Pardubice)
Jedná se o umělou terénní nerovnost, která v kurzu Velké pardubické následuje okamžitě po Taxisově příkopu. Výběh i seběh je velmi strmý, a tak se ho koně bojí, navíc nevidí za překážku. Před překážkou i za ní je malý příkop a šířce metru a hloubce 50 centimetrů. Následuje 2 metry vysoký val, který je nahoře 2 metry široký. Celková délka překážky je 6,5 metru a koně jí překonají na několik skoků.
Beecher’s Brook (Aintree u Liverpoolu)
V Čechách a na Moravě zřejmě nejznámější překážka v kurzu Velké národní, nejlépe dotovaného dostihu v Evropě. Koně jej v průběhu dostihu překonávají dvakrát, jako šestou v pořadí a potom dvacátou druhou. Jedná se o překážku, která je 1,47 metru vysoká a metr široká. Samozřejmě se nedá se proskočit. Je tvořena kůly obalenými smrkovým a jedlovým chvojím. Navíc koně dopadají o něco níže, než odskakují. Překážka je pojmenována po kapitánu Martinu Beecherovi, který ji nechal v 1936 postavit. Stejně jako mnohé jiné překážky i Beecher’s Brook prošel v poslední době změnami, které jsou ke koním a jezdcům příznivější, naposledy v roce 2011.
The Chair (Aintree u Liverpoolu)
Jedna z neobtížnějších překážek v Aintree, v průběhu Velké národní se skáče jen jednou, a to jako patnáctá v pořadí před tribunami. Její výška je 142 centimetrů a šířka 114 centimetrů, za překážkou následuje příkop o šířce 180 centimetrů a hloubce 76 centimetrů. Tímto profilem je The Chair podobná pardubickým skokům, kde se také příkop nachází za skokem.
Rail-Ditch and Fence (Auteuil)
Překážka z kurzu Grand steeplechase de Paris na závodišti v Auteuil. Nejprve na koně čeká odskokové prkno, potom příkop a následně plot o výšce 1,6 metru. Celková délka překážky je 4,1 metru. Když před deseti lety přijel trenér Čestmír Olehla do Auteuil, tak jen prohodil. „Když jsem tu překážku viděl zblízka, šel mi mráz po zádech. Doufám, že to Masini přežije.“ Další nevýhoda? Je na programu až jako 19. skok z třiadvaceti na šestikilometrové distanci dostihu. Chyby se zde většinou neopouští, až do tohoto skoku chodí pole skoro kompletní, tady většinou prořídne.
Riviere des tribunes (Auteuil)
Na závodišti v Auteuil je přímo před tribunami vodní příkop, živý plot před vodním příkopem je vysoký metr, ale šířka překážky je 5,5 metru. Polovičatý odskok se rovná skoku do vody, která není hluboká. Překážka je v kurzu nejvýznamnější francouzské steeplechase zařazena dvakrát, jako třetí a následně jako patnáctá. Navíc terén před překážkou jde mírně, ale dlouho, zhruba 300 metrů, do kopce.
Grande oxer (Merano)
Nejznámější a nejobtížnější překážkou na závodišti v Meranu je Grande oxer, překážka stávají ze dvou plotů těsně za sebou, jeden je o výšce 1,1 metru a šířce 90 centimetrů. Druhý je 1,5 metru vysoký a široký. Celkový skok koně musí být delší než 4 metry.
Související články
