Po dvou letech bude žokej Jan Faltejsek znovu v sedle favorita Velké pardubické. V roce 2014 dokončil vítězný hattrick s fenomenální klisnou Orphee des Blins, dnes povede do cíle tmavého hnědáka Charme Looka. Ten si získal důvěru sázkařů vítězstvím ve třetí kvalifikaci a neděli začíná s kurzem 3:1 jako u pokladen nejpopulárnější kůň. (ONLINE na iSport.cz)
Poslední setkání těchto dvou nedopadlo zrovna ideálně. Faltejsek z tehdy začínajícího krosaře Charme Looka v dostihu IV. kategorie sletěl a vážně se zranil. Trojnásobný šampion z éry Orhphee des Blins ale věří, že dnes to bude jinak, i když jako favorita označil jiného koně.
Jak vzpomínáte na pět let starou nehodu?
„Tenkrát jsem skončil ve špitále se zlomenou pánví… Ale takové jsou dostihy, takový je život. Tenkrát to nebyla jeho chyba. Občas se to tak v dostizích stane. Od té doby prošel dlouhou cestu, Pardubice zná. Tam není žádný problém.“
Tentokrát ve vás sázkaři vidí favority. Přijímáte tuto roli?
„Vždycky někdo musí být favorit. Je to pocit toho, kdo vymýšlí kurzy. Určitě je to dobrý kůň, prokázal to už několikrát. Já se těším, ale nebudeme to mít jednoduché. Samozřejmě, pan Váňa má nazbrojeno, pan Olehla tam má velice dobrého koně. A Nikas, samozřejmě… V mých očích on by měl být největší favorit.“
Takže vy se jako favorit necítíte?
„Ne… Já určitě ne. Já si to jedu užít, jako každý dostih. Samozřejmě, budu se snažit i vyhrát, ale hlavně si to užít. Bez toho to nejde.“
Není to trochu psychologická hra, snaha přenést tlak na soupeře?
„Já už jsem v roli favorita byl a myslím, že jsem ji i unesl. Takže doufám, že se od té doby nic nestalo, a že to tak bude i letos. Já vím, že můj kůň je dobrý, ale jak to potom bude, to člověk nemůže vědět.“
Charme Looke běhá rád zepředu, stejně jako Orphee des Blins, berete to jako výhodu?
„Vím, že je to typologicky kůň, který by mi mohl sedět. Já mám rád svůj prostor a on ho má rád taky, takže myslím, že by nám to mohlo sedět. Jestli to tak bude, nebo nebude, to se uvidí v neděli.
Vy jste se na jaře nepříjemně zranil, jak to ovlivnilo vaši dostihovou sezonu?
„Shodou okolností jsem měl zlomenou holenní kost, takže to nebylo až tak fajn. Dlouho jsem se s tím trápil. Ale to už je za mnou. Na to se nemyslí a jede se dopředu.“
Vloni jste přesídlil z francouzského angažmá zpět do Anglie, kde střídavě působíte od roku 2006. Jak jste zatím spokojen?
„Určitě jsou věci lepší a radostnější, ale to není jen o Anglii, to bylo i ve Francii. Kdyby se člověk vrátil do Čech, nebo i kdyby šel do Itálie, vždycky to tak je. Na druhou stránku je to challenge, který člověka nutí jít dopředu. Loni člověk došel do stáje, kde bylo trochu torzo, koně kvalitou nebyli, co by si představoval. Teď jsou tam nějací mladí, doufám, že bude lépe a radostněji.“