Jan Podroužek
2. května 2016 • 19:21

První sezona nadějné volejbalistky na TOP úrovni: Změnil se mi život

Andrea Kossányiová jako třetí smečařka nabušeného Impelu získala tři ceny pro nejlepší hráčku zápasu, s týmem vybojovala ligový bronz.
TOP VIDEA
Sestřih La Ligy: Barcelona - Real Madrid 1:1. Ramos vyrovnal v poslední minutě Sestřih La Ligy: Barcelona - Real Madrid 1:1. Ramos vyrovnal v poslední minutě
Brno - Karviná: Michal Škoda chtěl napodobit bráchu, ale jeho lob mířil vedle Brno - Karviná: Michal Škoda chtěl napodobit bráchu, ale jeho lob mířil vedle
VŠECHNA VIDEA ZDE

Před rokem se vydala do světa. Jako mladá jednadvacítka, talentovaná, podepsala smlouvu v nejlepší lize na světě a šla do Wroclawi hrát o tituly. První sezonu má Andrea Kossányiová za sebou. A úspěšně. Jako třetí smečařka nabušeného Impelu získala tři ceny pro nejlepší hráčku zápasu, s týmem vybojovala ligový bronz.



Spokojenost? Cíl klubu jste splnili…
„Určitě, ale myslím si, že ty cíle možná podvědomě byly i vyšší. Měli jsme velký rozpočet, velké legendy v sestavě, celosvětové hvězdy, čekali jsme možná víc v Lize mistryň (Impel vypadl v základní skupině), i že se prokoušeme do finále v lize (vyřazení v semifinále od Treflu Sopoty, nakonec třetí místo). Ale je to medaile, v polské lize k nezaplacení.“

Mužská polská liga si stojí ve světě velice dobře, snese takové srovnání i ženská nejvyšší soutěž?
„Ženská je určitě top. Vedle Turecka, Itálie, Ruska. Jak ženská tak mužská nejvyšší soutěž je hodně nabušená.“

Pro vás to tedy musel být obrovský skok, když jste loni v květnu přestupovala z Prostějova, že?
„Byl to velký skok, ale to byl i z Olympu do Prostějova. Tady šlo hlavně o velký skok z hlediska profesionality. Fyzioterapeuti, maséři, doktoři, to se nedá srovnat, to, jak se o vás stará takový tým lidí. Práce je úplně jinak rozložená, statistik s vámi tráví celé dny. Jsou tu zahraniční hráčky nejvyšší úrovně, Skowronska, Costagrandeová, Hildebrandová… O těch se bude vyprávět ještě za dvacet let. Za tohle všechno jsem moc ráda.“

Vy jste měla na smeči velkou konkurenci právě v těch velkých jménech.
„Jo, Costagrandeová a Hildebrandová sem šly jako první a druhá smečařka, já mladá jako třetí. Ale zahrála jsem si i tak nad očekávání, byly chvíle, kdy jsem hrála fakt hodně. Jsem spokojená, že jsem se od nich mohla učit, trénovat s nimi.“

Dokonce jste posbírala celkem tři ceny pro nejlepší hráčku zápasu. To jste možná nečekala, že?
„Za to jsem moc ráda. I když to třeba zrovna nebyly top týmy, v top trojce, ale jen to, že jsem do Wroclawi šla jako třetí smečař, který má před sebou první rok v zahraničí… Měla jsem pocit, že jsem nezklamala, že jsem podala dobré výkony.“

V jednom zápase jste dokonce uhrála sedmnáct bodů, jako byste sama urvala skoro celý set…
„Jo jo. A teď si vezměte to srovnání. V polské lize hrajete proti týmům ze spodku a vůbec nevíte, jestli vyhrajete. V české lize hrajete s Brnem, Ostravou, které chtějí medaile, ale víte, že je prostě musíte s Prostějovem porazit, máte na to postavený kádr. Tady jsou všichni na takové úrovni, že i vy jako bohatí prohrajete raz dva. Žádné že vyhráváte dokola 3:0 na sety a za hodinu jdete domů. Nevydechnete ani v jednom utkání.“

Vám bylo 21 let, když jste loni v květnu přestupovala. Jak jste to brala, jít jako mladá holka do světa?
„No, do Prostějova za mnou rodiče docela jezdili, ale Wroclaw je skoro pět hodin cesty, domů jsem se dostala dvakrát za rok a byla jsem ráda. Ale tohle dá člověku hodně, naučí se být jen sám se sebou, přestane potřebovat, aby s ním někdo pořád v jednom kuse byl. Posunulo mě to hodně.“

Žádný strach nebyl?
„To ne, že bych si nevyprala, neuvařila, to vůbec. (smích) Šlo spíš o nový kolektiv, hráčky, hodně hvězd… Nevěděla jsem, jak se mnou jako s mladou budou spolupracovat, ale nakonec to bylo super, dobrá parta.“

Přestup na takovou úroveň posunul určitě i váš životní standard, že? Neptám se na peníze, do toho mi nic není, ale přece jen je mezi českou a polskou ligou v tomhle ohledu neuvěřitelný rozdíl.
„No máte pravdu, nechci mluvit o prachách, ale jdete logicky i za tím, polepšit si. Je to prostě posun ve všem. Náš hlavní sponzor je Mercedes, tak měla každá holka z týmu na rok auto. Je vám 21, 21 a má krásný byt a Mercedes. No jasně, že vám to změní život.“

Takže se těšíte na novou sezonu, ne?
„Já ještě nevím, jestli zůstanu. Jedná se o tom, chtěla bych, oni taky, ale přestupy teprve začnou, tak uvidíme.“

Mezitím vám začíná i sraz s národním týmem, Grand Prix. Může vám tahle povedená sezona v Polsku pomoct?
„Máme nového trenéra Alexandera Weibla, Němce, tak uvidíme. Nechci nic říkat proti Carlu Parisimu, ale asi i on vycítil, že dal tomu týmu ze sebe všechno, patří mezi top trenéry, ale změnu to asi chtělo. Cítili to všichni.“

No a mluvila jste s trenérem Weiblem, jak to bude s vaší pozicí?
„Zatím ne, jenom jsme si napsali pár emailů. Bude Grand Prix, opory jako Havelková, Havlíčková a Jášová dostaly volno, aby si odpočinuly, takže pojede nás nějakých šestnáct mladších hráček. Uvidíme.“