23. ledna 2016 • 14:12

Měla jsem hrozný strach, přiznala Nováková po domácí desítce

Autor:
Před domácím publikem v Novém Městě na Moravě zažila běžkařka Petra Nováková nový start do sezony
TOP VIDEA
Chomutov - Mountfield HK: Hokejová paráda! 16letý Lauko vymíchal obránce Newtona Chomutov - Mountfield HK: Hokejová paráda! 16letý Lauko vymíchal obránce Newtona
RENTGEN: Ngadeu? Řešení z nouze, které táhne Slavii RENTGEN: Ngadeu? Řešení z nouze, které táhne Slavii
VŠECHNA VIDEA ZDE

Před domácím publikem v Novém Městě na Moravě zažila běžkařka Petra Nováková nový start do sezony. Po kolapsu na závěr Tour de Ski, kde v etapě v Toblachu kvůli vyčerpání z počínající nemoci skoro neviděla, pro ni bruslařská desítka znamenala test. Zvládla ho bez bodového zisku, skončila osmatřicátá. Vyhrála Norka Therese Johaugová.



Co vám první závod po nepříjemné události v Toblachu ukázal?
„Trochu jsem se bála, jestli můžu ještě víc zabrat, nebo jestli mi za chvilku v nějakém kroku úplně nedojde síla, jako se to stalo začátkem ledna. Vím, že je to takový odrazový můstek, že jsem si psychicky jistá, že se mi to nevrátí a budu moct pokračovat dál. Byla to taková zkouška mé psychiky, ráno jsem měla hrozný strach, jestli nezažiju takový pocit, jako jsem zažila minule.“

Takže to nebyl stoprocentní výkon?
„Určitě ne. Bála jsem se do toho jít trošku víc, trochu víc jsem o závodě přemýšlela, než bych měla. Měla jsem tam zarážku, aby se to neopakovalo. Bylo to těžké, protože člověk si říká, že nechce divákům překazit nějakou radost nebo zkazit fandění. Snažila jsem se, ale spíš hrál roli ten strach, aby se pocit nevrátil.“

A cítila jste nějaké problémy?
„Myslím, že ne. Spíš hrála roli psychika, že jsme si říkala, že se bojím, a takový ten strach. Ale tělo fungovalo dobře a myslím, že po soustředění, které teď budeme mít na Lavazze, že se s tím ještě dobře popere.“

Na prvním mezičasu jste byla druhá, ale pak jste se propadala, neříkáte si teď, jestli jste nemohla jet rychleji?
„To si člověk říká pokaždé, když dojede do cíle, chvíli si oddáchne a řekne si, že mohl jet rychleji. Ale ten pocit při závodě je jiný, než pak pět minut v cíli.“

Vnímala jste podporu diváků u trati?
„To nešlo nevnímat. Nejsme na to zvyklí ze svěťáku, někdo vám zafandí, ale není to takový hukot jako tady, kdy na vás sborově křičí dvacet lidi jménem. Bylo to nádherné, věřím, že na Lukáše přijde ještě o trochu víc lidí a při štafetě ještě víc.“

V odpoledním závodě mužů se poprvé na start Světového poháru postaví váš bratr Michal, byl ráno hodně nervózní?
„Abych řekla pravdu, ani jsme se neviděli. Jedeme v jiný čas, myslím, že se ještě válel v posteli, když jsem byla na snídani. Ale budu na něj zvědavá a budu ho samozřejmě sledovat.“