Romana Barboříková
22. září 2016 • 21:20

Malý glóbus nebo medaili z mistrovství světa? Strachová chce obojí

Čeká ji její patnáctá sezona ve Světovém poháru. Během dlouhé doby v seriálu vybojovala už řadu pódiových umístění. „Dvě první místa, tři druhá a sedm třetích?“ tipovala sama Šárka Strachová svou úspěšnost. Bylo to ale s jednou chybou. Těch stříbrných umístění měla šest. „Jsem se podcenila,“ usmívala se, když zjistila, jak se mýlila. Teď už finišuje s přípravami na další sezonu, ve které chce znovu útočil na malý křišťálový glóbus za slalom a na další medaili na mistrovství světa ve Svatém Mořici v únoru příštího roku.



Jaké jste si stanovila cíle pro nadcházející sezonu?
„Cílů je mnoho. Samozřejmě chci držet krok s nejlepšími, pokud možno být o krok před nimi. Budu se opět soustředit jenom na slalom, šetřit energií. Cítím, že v něm můžu uspět. Upřu na to veškeré své síly. V únoru nás čeká MS ve Svatém Mořici, což je nádherná destinace. Sjezdovka tam vypadá zajímavě, těším se. Hlavní část sezony se odjede do půlky ledna, pak bude dost času na MS.“

Jaké bylo letošní soustředění v Argentině?
„Byli jsme tam popáté za sebou, o něco později než loni. Počasí nám přálo, nebylo tolik sněhu, ale velmi mnoho tréninkových dní, i když bylo tepleji, v noci jasno, tak byl sníh tvrdý. Na zimní sníh jsme jezdili o trochu výš na sjezdovky. Lety fungovaly, tašky přišly, v pořádku jsme dorazili zpátky, takže to bylo fajn.“

Berete to tak, že vyrazit do Jižní Ameriky je pro vás nezbytné, že v Evropě byste tak dobře nepotrénovala?
„Určitě je to potřeba. Některé závodnice to odsouvají třeba kvůli zraněním. Hodně se taky lítá na Nový Zéland. V Ushuaie bylo letos hodně týmů, Švýcarky, Francouzky, Italky, ale i chlapské týmy. Jižní polokoule je hodně využívaná v létě, tady se dá na ledovcích ve Švýcarsku, ale je to hodně vysoko, tak ve čtyřech tisících. Sníh, pokud nepřeje počasí, je hodně mokrý, jarní, na kterém se pak úplně nezávodní. Na testování lyží na zimu se musí jinam.“

Je Ushuaia opravdu konec světa?
„No je to celkem turistické místo. Jeden rok jsme byli i na výletě lodí u majáku Fin del Mondo. Má to zvláštní energii. Opravdu si přijdete jako na konci světa, na nejjižnějším cípu. Je zvláštní pocit jet lyžovat k moři. I z hotelu máme vyhlídku do zátoky. Je to tam 40 minut do hor, středisko je nízko, horní stanice asi 1000 metrů. Je to taky přestupní stanice na jižní pól.“

Viděla jste tam i tučňáky?
„Ti jsou právě až na jižním pólu, ty jsme neviděli. Na výletě byli na ostrovech lvouni. Z dálky tam byli ptáci, co vypadali jako tučňáci, já říkala, že si je najímají, aby tučňáky hráli, ale byli to černobílí kormoráni.“

Teď jedna záludná otázka. Brala byste radši malý glóbus nebo medaili z MS?
(smích) „Obojí. To nejde takhle říct, byla bych ráda za obojí.“

Patříte už ve startovním poli slalomu k nejstarším?
„Starších moc není, ročníky 1984 a 1985 ještě jo, ale už i 1995. Musím těžit ze svých zkušeností. S mladými závodnicemi ale dokážeme držet krok, s Veronikou Velez Zuzulouvou (32 let) jim budeme zatápět.“

Vydržíte až do OH v Pchjongčchangu?
„Uvidíme. Soustředím se na tuhle sezonu. Uvidím, jak se budu cítit zdravotně, i jestli budu mít motivaci. Tak v únoru březenu se rozhodnu dál. Další olympijská sezona je určitě velké lákadlo. Sama jsem zvědavá, jaké pocity přijdou a jak se rozhodnu.“

V této sezoně se pojede závod světového poháru i v Sestriere, kde jste měla v SP v roce 2002 svou premiéru. Těšíte se na návrat do tohoto střediska?
„Mám tam odtud dvě zkušenosti. Můj úplně první SP v prosinci 2002, první a poslední K.O. slalom. Vzpomínky jsou rozmazané, pro mě to byl ohromný zážitek, hned 5. Místo. Byl to odrazový závod do budoucna. A podruhé jsem tam byla v roce 2006 na olympiádě. To bylo zvláštní, ne úplně se mi dařilo, závody nebyly povedené, byla tam hrozná mlha, komplikace s počasím. Ale tu sjezdovku mám moc ráda. Je fajn, že se po tolika letech vracím.“

Co říkáte na změnu míst SP? Je pro vás lepší, že je změna?
„Myslím, že je. Jsem ráda, když jsou i nový destinace. Přeci jen když každý rok víte, že bude Maribor, Záhřeb, Flachau, Levi a Aspen, je to už takové fádní. Jsem i ráda, že Aspen bude pro změnu na konci roku, bude to finále, kde pojedou ženy i chlapi všechny disciplíny, takže to bude zajímavé. A jsem ráda, že se podívám i, pokud bude sníh, do Vermontu. Kalifornie mě trošku překvapila. Ale těším se, že poznám zase nějaké nové destinace.“