Romana Barboříková
20. října 2015 • 07:15

Pančochovou čeká premiéra vlastního filmu: Natáčení mě nakoplo

Šárka Pančochová je do nové sezony hodně motivovaná. (archivní foto)
TOP VIDEA
V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše
Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Od závodění si dala roční pauzu. Částečně doléčovala snowboardistka Šárka Pančochová zranění kolene, ale také hledala motivaci do dalšího ježdění. Tu nalezla při natáčení dokumentu s názvem Shark Tales, který půjde v polovině listopadu do českých a moravských kin. „Docela se na to těším, nikdy jsem nic takového nedělala. Chtěla jsem se soustředit na to, co mě ve snowboardingu baví. Hrozně jsem se tím na sezonu namotivovala a těším se na ni,“ prohlásila Pančochová.



Olympijská sezona byla pro účastnici her v Soči Pančochovou náročná, v červnu minulého roku si navíc vážně poranila koleno, takže velkou část minulé sezony vynechala. Jedním z důvodů bylo ale i to, že velké množství závodů ji vyčerpalo tak, že ji snowboarding přestal bavit. „Když jezdíte osm až deset měsíců v roce, tak se z toho unavíte. To je jako když děláte nějakou práci, za ten rok se z toho unavíte a už vás to ani tolik nebaví,“ přirovnala celková vítězka World Snowboarding Tour z roku 2013.

Takže zvolnila. Nejprve vyléčila koleno, které už ji v současné době netrápí, i když stále raději jezdí s ortézou. Když už mohla opět jezdit na snowboardu, vymyslela si něco, co by ji mohlo bavit. „Řekla jsem si, že udělám trošku jiný projekt.“ Výsledkem je dokumentární film, který bude mít premiéru 14. listopadu ve Zlíně. Pančochová ho natáčela v Turecku, americkém Coloradu a v Rakousku. A téma? „Je to něco jiného, bylo to o ježdění, kultuře, je to hodně cestopisné,“ přibližuje čtyřiadvacetiletá sportovkyně.

Vedle samotného filmu je pro českou reprezentantku ale důležitá i jiná věc. „Hledáním spotů a úplně něčeho jiného, než co jsem znala ze závodění, jsem se vrátila do toho, že se do sezony zase fakt těším.“ Na konci září už proto začala přípravu na sněhu.

Od ježdění na snowboardu se odreagovávala i ve skalách. „Léto bylo super. Snažila jsem se co nejvíc kempovat, hodně jsem surfovala. Makám i v posilovně, ale když je venku pěkně, tak dělám sporty venku jako kolo, lezení. To je dobré, aby se tělo vybalancovalo,“ vyprávěla rodačka z Uherského Hradiště.

Na lezení ji prý baví to, že na rozdíl od snowboardingu je tam pomalý stres. „Snowboarding je rychlý, jeden dva tři skoky během třiceti sekund a hotovo. Ale lezení, když je cesta těžká, trvá dlouho, než se rozhodnete, kam polezete. Navíc tam můžete spadnout z velké výšky. Člověk se musí soustředit i na to, jak u toho dýchá, je to zajímavé.“