16. prosince 2015 • 16:51

Judista Krpálek se těší na Vánoce: Potřebuje nabrat kila!

Autor:
Lukáš Krpálek na předvánočním setkání se sportovci agentury Česká sportovní
TOP VIDEA
V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše
Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Zatímco většina národa se po Vánocích bude bát stoupnout na váhu, judista Lukáš Krpálek má zcela opačné starosti. U štědrovečerní večeře si bude moct klidně přidat. Na přelomu roku plánuje trénink síly a potřebuje přibrat.



Lukáš Krpálek závodí v kategorii do sta kilogramů, během roku ale nosí váhy daleko víc. A o Vánocích chce kila cíleně nabrat.

„Nabrat není úplně takový problém,“ říká Krpálek před vánočními svátky. „Dva roky zpátky se mi to povedlo výborně, to jsem měl po vánocích sto dvanáct. Ale to bylo taky tím, že jsem měl silovou přípravu. Jak síla, tak hmotnost šla nahoru. Potom bylo těžké to dávat dolů, ale není to takový problém.“

Krpálkovi se tehdy vánoční nabírání vyplatilo, následující léto v Čeljabinsku vyhrál mistrovství světa. „Já jsem vždycky radši, když přijedu na turnaj a musím dávat devět kilo dolů,“ líčí Krpálek.

„Samozřejmě, před závodem je to trošku utrpení, nejíst, jenom běhat a hubnout, ale na závodě se potom cítím silnější. Když zase do rána pět, šest kilo naberu, je znát, že je tam víc síly. Určitě mně to vyhovuje daleko víc, než když mám málo. V tuhle chvíli nemám tolik kilo, určitě na tom chci zapracovat. Teď budu mít dva měsíce, abych zesílil. Váha půjde určitě nahoru.“

Hned po Vánocích začíná Krpálek s další fází přípravy na olympijskou sezonu. Do té doby ale bude mít čas si odpočinout a užít si vánočního menu.

„Jako každá rodina si dáme kapra,“ plánuje Krpálek. „Pro mě je na tom nejhezčí, že jsem s lidmi, které mám rád, že můžu jet za rodinou. Úplně tolik času nemám, abych jezdil na Vysočinu. Pro mě bude nejhezčí, že objedu babičky, rodiče...“