Nová posila Slavie Praha záložník Jan Štohanzl stadion v Edenu zná dobře, ovšem zatím jenom jako host, i když v dresu Bohemians Praha na něm hrál domácí zápasy. „Ale měli jsme k dispozici tu menší šatnu,“ upozorňuje. Teď nakoukl do luxusní slávistické, kde už má tři dny skříňku. „Fantastické zázemí,“ povzdechne třicetiletý fotbalista, jenž přišel z Mladé Boleslavi na roční hostování s opcí.
Fanoušky červenobílých nová posila Jan Štohanzl hned ubezpečuje, že ke Spartě nijak netíhne. Naopak má v srdci pořád ročník 2005/2006, kdy v posledním kole vyhrála zázračně Plzeň na Letné 3:1 po hanebném výkonu domácích a zachránila se na úkor Jihlavy, kde s ligovým fotbalem začínal. „Tento prapodivný zápas mě hodně popudil,“ vzpomíná i po letech.
Fáma, že přeje rudým, vznikla podle něj nedorozuměním. „Před pěti lety v roce 2010 jsem dostal od časopisu Hattrick otázku: Kdyby mi přišly najednou nabídky ze Sparty a ze Slavie, pro koho bych se rozhodl? Jelikož Slavia šla právě z kopce a Sparta byla naopak jako mistr nahoře, tak jsem řekl, že bych šel na Letnou,“ doznává Štohanzl. „Nic jiného za tím nehledejte,“ nabádá.
Za sešívaný dres s červenou hvězdou na hrudi se chce naopak porvat. „Slavia má jeden bod a je tam, kde by neměla být,“ připouští. „Rád bych jí pomohl, aby stoupala tabulkou vzhůru,“ má jasnou motivaci. Trenéra Dušana Uhrina mladšího dosud osobně neznal, ale po setkání na něj udělal výborný dojem.
„Ptal se mě, jaký post mi vyhovuje, co bych si představoval,“ odkrývá ze společného sezení. „Já byl zvyklý hrát defenzivního záložníka, zprava, zleva, nic mi nedělá problém,“ nabízí univerzálnost ve středové řadě. „Je pouze na trenérovi, kde mě využije,“ nevybírá si.
Přechod do Slavie nebyl nijak uspěchaný. „Už před měsícem, když jsem ještě přesně nevěděl, jak to bude se mnou v Boleslavi, byly nějaké oťukávky,“ doznává Štohanzl. „Jakmile jsem dostal povolení hledat si nové angažmá, ozvaly se i další kluby, konkrétní nabídka přišla od Slovácka. Ale do jednání se opět vložila Slavia, tak jsme to vyřešili,“ popisuje průběh jednání.
I když má Štohanzl menší výpadek v přípravě s prvoligovým kádrem, nemyslí si, že by ho fyzická kondice nějak limitovala. „Trénoval jsem s mladoboleslavskou juniorkou, pak s farmou v Benátkách, kde jsem odehrál jeden zápas, trénoval jsem i individuálně,“ vypočítává. „Navíc si myslím, že se kondice tak rychle neztratí a ve třiceti se už trochu znám, abych se dokázal připravit,“ tvrdí přesvědčivě.
K dispozici bude už zítra proti Vysočině Jihlava, kde před deseti lety v nejvyšší soutěži začínal shodou okolností proti Slavii. „Doufám, že budu hrát co nejdříve. A když se nedostanu do základu, tak budu aspoň na lavičce,“ těší se moc, že si znovu vychutná atmosféru prvoligového zápasu. Tentokrát v Edenu v dresu domácího týmu. „Většinu kluků znám, nejvíc Milana Škodu, s nímž jsem kopal za Bohemku,“ ujišťuje, že nemá žádný problém se zapadnutím do kolektivu.
