Synot lize chybějí finanční prostředky pro další rozvoj. To je podle šéfa Ligové fotbalové asociace (LFA) Dušana Svobody skutečnost, kterou si fotbalová obec musí uvědomit, pokud nechce přihlížet následné stagnaci. „Potřebujeme především jinou strukturu příjmů s tím, že daleko víc budeme schopni získat z televizních práv,“ říká hlavní propagátor vize samostatné ligy. Projektu, který by měl po svém spuštění pro lepší kondici domácí soutěže vytvořit odpovídající podmínky.
Ligový šéf Dušan Svoboda také v rozhovoru pro deník Sport reaguje na slova reprezentačního kouče Pavla Vrby o nezdravém přílivu cizinců do Synot ligy, vysvětluje, proč podle něj zrušení tabulkového odstupného samo o sobě ničemu nepomůže, a připouští, že by se mu líbila druhá liga se čtrnácti účastníky i s baráží oběma směry.
Nový ročník Synot ligy začal s jednou novinkou. Všechny zápasy už nejsou volně přístupné jako dřív. Šlágr kola najdou fanoušci na placeném kanále O2 TV Sport a zavřený je za cenu 79 korun i na našem webu iSport.cz. Jak tuto změnu vnímáte?
„Hodnotit ji po čtyřech odehraných kolech je předčasné. Na druhou stranu Synot liga se i tímto krokem přiblížila k tomu, co je jinde v Evropě běžné. Fotbal je svým způsobem showbyznys a alespoň ty nejatraktivnější zápasy patří na placené kanály. A jestliže zatím něco českému fotbalu kriticky chybí, tak jiná struktura příjmů ve srovnání s vyspělým fotbalovým světem.“
V jakém smyslu?
„Největší problém je, že nám chybějí vyšší příjmy z televizních práv. A příčina je podle mě právě v tom, že historicky to v Česku bylo nastavené tak, že fotbal se vysílá jen na volně šiřitelných kanálech.“
Vnímáte první reakce od fanoušků, kteří už nemají vše zadarmo?
„Tak samozřejmě jsou částečně negativní, to je logické. Ale byl bych rád, aby tu částku, kterou za fotbal zaplatí, brali jako příspěvek na ligový fotbal, aby se mohl posunout na vyšší úroveň. Bez toho nejsme schopni jít dál. Chci zdůraznit, že dnes vlastníci ligových klubů na svém podnikání opravdu nevydělávají.“
Ano, to dává logiku. Nicméně má to i druhou stranu a na té jsou ligové kluby. Ty by měly zase pochopit, že pokud od fanoušků chtějí příspěvek, musejí jim vycházet maximálně vstříc. Musejí lidi přesvědčit, že fotbal je zábava, za kterou si stojí za to zaplatit. Chápou to podle vás?
„Upřímně ta doba je opravdu zatím krátká a nejsem si jistý, že si všechny kluby až tak uvědomují, že stojí v určitém slova smyslu na začátku nové éry. Ale jsem přesvědčený o tom, že na straně klubů tímto krokem dojde k jednomu pozitivnímu efektu, který se stal i jinde v Evropě. Totiž že pokud část zápasů dáte na uzavřenou platformu, pomůže to přímé návštěvnosti na stadionech. Tímto krokem totiž dochází k určitému zrovnoprávnění fanoušků na stadionu s těmi u obrazovky. V tom smyslu, že obě skupiny za fotbal prostě zaplatí.“
To je pravda. Nicméně pokud managementy klubů jasně neukážou, že o fanoušky stojí, těžko může celý projekt uspět.
„Ano, souhlasím. Kluby si to musí uvědomit. Protože my do budoucna musíme nutně posílit zdroj příjmů z televizních práv a rovněž příjmy z toho, co fanoušci utratí přímo na stadionech. Prostě se musíme naučit fotbal prodávat. Jinak hrozí českému klubovému fotbalu velká stagnace. Budeme se proto daleko usilovněji snažit vyvažovat mezi zájmy klubů a subjektů, které zápasy vysílají.“
Ligu mistrů si v této sezoně nezahraje žádný český klub. Vnímáte to jako ránu prestiži Synot ligy?
„Tak samozřejmě je marketingově velmi důležité, aby se český klub v Lize mistrů ukázal. Protože když vidíte nějaký český klub, jak v úterý hraje na Realu Madrid a pak se na ty samé hráče můžete přijít podívat o víkendu v lize, tak je to skvělé. To je jeden efekt a ten druhý je finanční. Pokud nějaký klub ty ohromné peníze za účast v Lize mistrů získá, část z nich zákonitě pustí přes přestupy do domácí soutěže.“
Evropská liga, byť třeba pro více týmů, v tomto smyslu asi náhrada není…
„Čísla jsou jasná – základní příjem pro klub za účast v Lize mistrů je 12 milionů eur, v Evropské lize 2,4 milionů eur. Takže rozdíl je to sice výrazný, ale i tak by bylo skvělé, kdyby se nejlépe všem čtyřem klubům postoupit podařilo. My si totiž někdy neuvědomujeme realitu Ligy mistrů…“
Jak to myslíte?
„Champions League hraje 32 klubů, z toho 22 míst si automaticky rozdělí prvních 12 asociací na žebříčku UEFA, takže tam zůstává 10 volných míst, o které se hraje náročná kvalifikace, kde pořád zůstávají přední týmy ze špičky těch velkých lig. Prostě ta pravděpodobnost, že se tam dostane klub z malé, ne zrovna ekonomicky silné země, není velká. Protože primárně je tato továrna na peníze postavena na velkých globálních klubech. Navíc, když si uvědomíte, že top české kluby jsou například na platy hráčů schopné v současné době dát ročně cca 3-4 milionů eur. Moc týmů za takové peníze Ligu mistrů nehraje. A nikdo ji za tyto peníze nehraje pravidelně. Na druhou stranu na fotbale je krásné, že tam ta přímá úměra, kdy čím více zaplatím za hráče, tím mám lepší výsledek, vždy nefunguje. Ale chci tím prostě říct, abychom si každého úspěchu na mezinárodní klubové scéně vážili. Ale i v tomto ohledu vidíte, jak nutné je příjmy ligy kvůli její konkurenceschopnosti zvýšit.“
Jak daleko je projekt samostatné ligy?
Dobrá chvíle zeptat se, jak daleko jste s projektem samostatné ligy. FAČR vydala minulý týden zprávu o tom, že vámi vedené Ligové fotbalové asociaci zaslala návrh rámcové smlouvy, která je pro ustanovení ligy základním dokumentem. Jaký ten návrh je?
„Návrh jsem obdržel a obratem jsem ho předal našemu právníkovi, aby připravil jeho analýzu. Upřímně mě dost překvapilo, že součástí toho protinávrhu je rovněž revize stanov. Následně to projednám se svými kolegy z ligy. Dál to zatím nechci přes média komentovat, je to prostě určitá fáze jednání. Obecně jsem ale rád, že se ten projekt už dostal do stádia, kdy nikdo nepochybuje o tom, zda samostatná liga má, či nemá smysl, ale bavíme se už jen o podmínkách, za kterých může fungovat. A když už se bavíme o podmínkách: ty jedny jsou fotbalověpolitické – kompetence, pravomoci, zodpovědnosti. A pak podmínky ekonomické. A tam je to standardní obchodní vyjednávání mezi FAČR a LFA.“
Ano, o peníze půjde především. A někteří funkcionáři si stále myslí, že by profesionální liga měla být s nižším fotbalem od začátku solidární…
„Tak zaprvé ligové kluby už dnes přece platí za hráče, které vychovali amatérské mládežnické kluby, na tom se nic nemění. Tady je však třeba si jasně uvědomit, že profesionální liga v současnosti ekonomicky nefunguje dobře. Osobně se nebráním tomu, aby se v budoucnu ten solidární přístup ještě prohloubil, ale dnes pro něj není prostor. Ligový fotbal je ve velkém příjmovém deficitu a jakékoli další výdaje, bez adekvátních příjmů by ho jen zvyšovaly. Prostě bez účasti v Lize mistrů nejste schopni na fotbale v Česku vydělávat, Evropská liga klubu zajistí alespoň vyrovnaný rozpočet na jednu, možná dvě sezony u menšího klubu. Když nemáte ani jedno, klub musí mít silného vlastníka či podporu regionu. Jinak má vážné ekonomické problémy. Ale samostatná liga není všelék, který toto okamžitě změní. Samostatná liga je šance pro vytvoření podmínek, aby se soutěž mohla začít i ekonomicky zdravě vyvíjet, je to šance pro rebranding ligového fotbalu. A proto budu apelovat na asociaci, aby nám vytvořila podmínky, které tento rozvoj umožní. Protože toto se nakonec vrátí celému fotbalu. Pokud totiž v zemi nemáte silnou a zdravou profesionální soutěž, nebude dlouhodobě fungovat ani zbytek fotbalu včetně reprezentace.“
Prostě silná liga se podle vás rovná silná fotbalová asociace.
„Přesně tak. A navíc – jsem přesvědčený o tom, že musíme reagovat rychle, jinak nám ujíždějící vlak definitivně ujede. Evropa udělala velký skok dopředu. Vezměte si třeba jen to, jak jsme před takovými patnácti dvaceti lety brali Švýcary. Když nám je nalosovali do kvalifikace, všichni byli spokojení a ani na klubové úrovni rozhodně nebyli nad námi. A dnes? Švýcarský nároďák hrál na rozdíl od našeho na mistrovství světa, Young Boys Bern Spartu vyřadili z Evropské ligy, Basilej hraje Ligu mistrů, a když potřebuje gólmana, tak si ho koupí od nás za víc než tři miliony eur. Úplně se to otočilo. A pokud nezareagujeme, ten rozdíl se ještě zvětší.“
O projektu samostatné ligy bude rozhodovat výkonný výbor FAČR, kterému tuto pravomoc postoupila valná hromada. Nicméně ke schválení nestačí prostá většina, ale i souhlas trojice Pelta, Zlámal, Berbr. Nebojíte se možných obstrukcí zvlášť ze strany posledně jmenovaného?
„Nevnímám to jako problém. Protože to o čem se bavíme, je základní strukturální změna v českém fotbale. Tady nejde o to někoho přehlasovat o jeden hlas, tento krok nemůže provázet konfrontační nálada. My prostě musíme i kolegům z výkonnostního fotbalu vysvětlit, že to není krok proti nim, že nic neztrácejí, nikdo jim nic nebere. To nyní cítím jako svoji zodpovědnost. Takže i proto se na právo veta pro předsedu a dva místopředsedy takto nedívám. Upřímně si ani nedokážu představit, že bychom si něco takového schválili bez jejich podpory. To musí být konsenzuální změna, ne přetlačovaná.“
Tradiční kluby jsou ve finančních potížích
Ve všech ligových soutěžích platí, že je marketingově i obchodně táhnou velké tradiční kluby. Jenomže v Česku mají hned dva ze čtyř vcelku vážné finanční i jiné problémy. Mám na mysli Slavii a Baník. Je to z vašeho pohledu velký zádrhel?
„Vidíte to, to je přesně o té finanční kondici ligové soutěže, o které jsme se bavili. Protože probůh, co už má být pro nás větším alarmem, že je třeba něco změnit, než to, že se i tyto tradiční kluby dostaly do určitých problémů? Samozřejmě doufám, že je nakonec vyřeší, i když detailně do nich nevidím. Co bych však k tomu chtěl dodat – pokud se dostane někdy nějaký klub do problémů, vždy bude potřebovat silnou podporu svých fanoušků.“
Ano, sounáležitost potřeba je. Na druhou stranu managementy klubů musejí prokázat, že o fanoušky stojí, že jim jsou ochotny vysvětlovat své kroky, že jsou s těmi slušnými připraveni vést o některých tématech diskuzi. Mám obavu, že toto se ne vždy děje…
„Víte, znám detailně situaci ze Sparty a zprostředkovaně i z některých dalších klubů. A díky tomu vám mohu říct, že pokud za sebou nemáte finančně i vztahově silného vlastníka, jako má Sparta, tak to máte hodně složité. To se vám pak klub opravdu těžko vede… A proto bych apeloval na fanoušky, aby měli k vlastníkům respekt. Chápu, že jsou někdy rozladění, když klub prodává hráče, ale někdy bohužel není jiná cesta, jak klub ekonomicky udržet při životě. Naopak se občas stává, že pokud se v managementu klubu víc prosadí fanouškovské uvažování, může to být počátek vážných problémů.“
Reprezentační trenér Pavel Vrba se nedávno pozastavil nad přílivem cizinců do ligy. Podle něj vedle hráčů, kteří soutěž oživí, do ligy míří i řada fotbalistů podprůměrných, kteří jen berou práci domácím. Důvod je prý jediný – přicházejí zadarmo. Vidíte v tom problém pro ligu, potažmo pro národní tým? V současnosti je na soupiskách všech ligových týmů už 97 cizinců…
„To je tak v průměru šest na tým?“
Zhruba ano.
„Pak bych v tom neviděl nic nezdravého, naopak to je jednoznačně evropský trend, navíc u nás je tam ještě velké zastoupení hráčů ze Slovenska, které bereme za cizince tak na půl. Navíc pokud chce někdo uspět a být konkurenceschopný, nemůže už dnes budovat tým jen z tuzemských hráčů. Cizinci přinesou do klubu nový potenciál, nový prvek do kabiny, je to zpestření pro fanoušky, v určitých situacích tolik nepodléhají tlaku veřejnosti a médií...“
To ano – ale nepřicházejí někdy opravdu podprůměrní hráči jen proto, že jsou zadarmo?
„Nic není zadarmo, musíte mu přece platit plat a případně další výlohy. Ale nemůžete přece klubům vyčítat, že se chovají v rámci svých možností racionálně. Každý klub v případě angažování hráče přemýšlí o dvou částkách – výdaji za transfer a výdaji za plat hráče. A občas se opravdu může stát, že efektivnější cesta je pro klub angažování hráče z ciziny místo domácího. Zvlášť když platová očekávání domácích fotbalistů jsou občas nemalá a možnost hledat hráče v zahraničí pro české kluby oproti minulosti je dnes stále jednodušší. To nemá nic společného s tím, kdo je a není průměrný, navíc to je relativní parametr.“
Nedávno v této souvislosti vzbudil diskuzi i názor vedení České asociace fotbalových hráčů pro fotbalisty bez angažmá. Tvrdí, že řadu domácích hráčů připraví o angažmá tabulkové odstupné, které kluby nemohou či nejsou ochotné za případný přestup zaplatit. Jaký na to máte názor?
„Podívejte – já některé příběhy těch hráčů znám. A myslím si, že na prvním místě by se ti hráči měli zamyslet sami nad sebou, proč nemají angažmá. Ale to je jejich problém, k tomu se nechci vyjadřovat…“
Mají hráči bez smlouvy neadekvátní požadavky?
Ale na to se chci zeptat – proč by se nad sebou měli zamyslet? Myslel jste tím, že mají neadekvátní požadavky?
„Někdy ano… Ale když se bavíme o tabulkách, můžeme se na to podívat i z pohledu klubu – řada hráčů si chce „vysedět“ u předchozího klubu ukončení smlouvy, a když pak míří do nového, chtějí licitovat ve smyslu – nemuseli jste za mě platit odstupné, tak mi ale dejte větší podpisový bonus. Drtivá většina hráčů podobné potíže nemá.“
Takže vy tabulkový systém obhajujete?
„To neříkám a souhlasím s tím, že má smysl se o něm bavit a případně ho revidovat. Ale jestli si někdo myslí, že se tím hráči zlevní, tak nezlevní. Pro ty kluby se nic nezmění. Protože pak se buď zvednou odměny pro agenta za podpis smlouvy, nebo se zvednou podpisové bonusy hráčů. Takže jen změnou tabulkového systému se nic nevyřeší. Naopak peníze, které se točí mezi kluby, takto odtečou mimo kluby a zase to jen prohloubí ten deficit. To je celé.“
Další argument ČAFH je, že tabulkové odstupné odporuje Bosmanovu pravidlu o volném pohybu na trhu práce. To odmítáte?
„Neodporuje, bývalý klub nemůže hráče nijak držet, pokud s hráčem nemá smlouvu. Nový klub pouze hradí kompenzaci za výchovu a trénink hráče. A netvrdím, že nemůže dojít k revizi tohoto systému. Ale když to shrnu: ČAFH má dvě stěžejní témata – tabulkové odstupné a pak zaměstnanecké poměry hráčů, což by znamenalo navýšení nákladů pro kluby. A já se ptám, kde na to kluby ty peníze vezmou? (zdůrazňuje) Takže bych s ČAFH uvítal nejdříve debatu o tom, jak zvedneme příjmy, a pak se pojďme bavit o tom, jak se o tyto dodatečné zisky podělí hráči a kluby. Není možné jenom slepě přebírat určité věci bez uvažování dalších souvislostí. Rád bych zdůraznil, že průměrné příjmy hráčů neustále rostou, kdežto průměrné příjmy klubů zůstávají stejné.“
Poslední téma se týká druhé ligy. V současnosti má jen patnáct členů. Neuvažujete výhledově o stáhnutí soutěže na čtrnáct účastníků?
„Už jsem v této věci instruoval ředitele ligy Tomáše Bártu, aby k tomu připravil materiál k diskuzi. Já už jsem před časem do médií prohlásil, že mi přijde 32 profesionálních klubů v první a druhé lize na Česko moc. A řada zástupců z druhé ligy mě pak kontaktovala s tím, že bychom měli udržet stávající počet. Takže cítím, že se druholigové kluby zeštíhlení soutěže budou bránit. Faktem však je, že situace, kdy je ze třetí ligy problém doplnit tu druhou, se opakuje několikátý rok po sobě. A to minimálně znamená, že máme problém. V ČFL a MSFL by mělo být dohromady alespoň deset týmů schopných o druhou ligu hrát. Jinak to ztrácí smysl.“
A dovedete si představit i změnu herního systému druhé ligy?
„Ono to souvisí s tou předchozí otázkou. Ale mně by se líbilo do budoucna zavést mezi první a druhou a třeba i druhou a třetí ligou nějaký barážový prvek. Ale jestli k tomu v našem konzervativním prostředí najdeme odvahu, to zatím nevím. Nicméně atraktivitě by to podle mě rozhodně pomohlo.“
