Jako krajní záložník většinou šance zahazuje. Ale jakmile dostane šanci na hrotu namísto kapitána Libora Doška, mění se Jaroslav Diviš ve střeleckého fantoma. Teplicím dal dva góly a mohlo jich být víc. „Aspoň ušetřím peníze do kasy za hattrick,“ bral to s nadhledem. Výsledek 4:2 mu to dovolil.
Když nastoupíte v útoku, většinou je z toho gól. Nejste nakonec lepší útočník?
„Lepší než Došál určitě ne. (úsměv) Ten má gólů o pár víc. Ale jsem rád, že mi to na hrotu většinou spadne a nějaký bod získáme. A teď jsem obzvlášť rád, protože doma se Slavií a ani v Olomouci to nebylo ono. Makali jsme, odbojovali to jako jeden tým. Zaslouženě bereme tři body. Mám strašnou radost, že jsme to zvládli.“
Váš druhý gól padl víceméně z ničeho, že?
„Ani jsem nevěděl, jak se to ke mně dostalo. Kluci se mi teď po zápase smáli, že jsem to tam trefil hokejkou, levou nohou. (úsměv) Bylo to se štěstím, ale to člověk potřebuje. Na hrotu nemusíte tolik bránit, máte více sil dopředu. Cítil jsem se dobře.“
Hattrick byl blízko, že?
„Ve druhé půli jsme to chtěl naprat na zadní tyč, ale trefil jsem to do třicáté řady…Aspoň ušetřím za hattrick do kasy.“
Jak jste viděl potyčku na konci zápasu?
„Fillo dojel Máru (Havlíka), který to nečekal. Zajel do střídačky a Šumi (Veliče Šumulikoski) pak dostal zbytečnou červenou. Měl si dát pozor. Je škoda, že bude první jarní kolo s Plzní stát.“
