V Synot lize už padlo 400 branek. Průměr se drží těsně pod třemi góly, což je v Evropě jedno z nejvyšších čísel. A její atraktivita se v posledních letech přece jen zvedla. Přesto se hledá cesta, jak soutěž ještě zkvalitnit, přesněji, jak ještě zvýšit konkurenci, aby hráči absolvovali víc zápasů, hlavně těch těžkých, a nezaostávali za vyspělou Evropou. Pomohla by změna herního formátu?
Šance vidět za sezonu víckrát než dvakrát bitvy Sparty s Plzní či derby pražských „S“. Pro jedny cesta, jak zajistit hráčům náročné zkoušky pod tlakem, pro jiné devalvace utkání, která patřívají k vrcholům jednotlivých ročníků. Každopádně je jasné, že případné snahy o změnu hracího systému vyvolají velké debaty.
Jak by to teoreticky mohlo vypadat? Například by se týmy po odehrání 30 kol rozdělily na první čtyřku, která by si to mezi sebou rozdala dvoukolově (šest zápasů) o titul, vicemistra a jedno místo v Evropské lize. O to druhé by čtvrtý celek musel bojovat s vítězem další čtyřčlenné skupiny (5. až 8. místo). Druhá polovina by pak hrála o záchranu.
Je to jen příklad, variant je víc. Jisté je, že se o změně začíná mluvit, což minulý týden připustil Dušan Svoboda, šéf Ligové fotbalové asociace. „Chtěl bych hledat model, při kterém by kluby odehrály v sezoně větší počet zápasů bez toho, že bychom zvyšovali nebo snižovali počet týmů. Měnit totiž počet účastníků ligy je extrémně složité téma. Při zrovna ne extrémním vytížení našich týmů v evropských soutěžích je ale podle mého názoru třicet utkání za sezonu prostě málo,“ prohlásil.
Které země v Evropě mohou jít příkladem Česku, se podívejte v GALERII:
Lička: Změna je urgentní záležitost
K tomu se přiklání také Verner Lička, předseda Unie českých fotbalových trenérů. „Pro mě je změna urgentní záležitost a nezbytná nutnost,“ tvrdí s tím, že část termínů by se mohla najít prodloužením podzimní sezony směrem k Vánocům a nekončit na přelomu listopadu a prosince.
„Protažením bychom se o měsíc přiblížili dobrou a intenzivní prací a počtem zápasů zemím okolo. Nám ten měsíc chybí, ať už klubům v Evropě, nebo i reprezentaci,“ je přesvědčen.
Lička počítá s tím, že se rozběhne diskuse, nicméně podle něj argumenty proti prakticky neexistují. I Svoboda ovšem tuší, že o změně by se hodně debatovalo, protože ne všichni jsou pro, část zastává neutrální názor.
„Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že by se zavedlo nějaké play off ,“ odpověděl už na podzim Daniel Kolář, záložník Plzně, na otázku, zda by neprospělo ještě víc náročnějších soubojů. „Ale nepodceňoval bych jiné týmy. My jsme se dostali do pozice, že je svátek, když někam přijedeme a mančafty se na nás nachystají.“
V hlavní roli finance
To platí v posledních letech jak pro Viktorii, tak dlouhodobě pro Spartu. Případná změna by ale mohla prospět nejen ambiciózním klubům, jako je Mladá Boleslav, Slavia či Liberec, ale i oběma současným favoritům, protože na výkonech hráčů v národním týmu je znát, pokud jsou reprezentanti z ligových klubů navyklí z Evropy na vyšší tempo, nebo jen na ligu.
Zvýšení počtu zápasů, včetně těch atraktivních, může přinést i ekonomický efekt, například z prodeje televizních práv. „I toto je cesta, jak produkt vylepšit a zvýšit do budoucna příjmy z jejich prodeje. Větší počet atraktivních utkání je silný argument pro jednání,“ říká Svoboda.
Cesta při hledání správného systému musí být opatrná. V Polsku změnu zavedli pro ročník 2013/2014 a už nyní se mluví o návratu ke „klasice“. Oponentům se nelíbí především redukce bodového zisku na polovinu po odehrání základní třicetikolové části.
Radoslav Látal, trenér vedoucího celku Piast Gliwice, to na tiskové konferenci před startem jara označil za „katastrofu“. Úprava systému nedokáže zaručit atraktivní vyvrcholení soutěže v každém ročníku, nicméně z pohledu Česka může narovnat jednu anomálii.
Ani jedna ze sousedních zemí nehraje za sezonu tak málo ligových utkání, na Slovensku 33, v Německu 34 (mnohem těžších), v Rakousku 36 a v Polsku 37.
Existují i ligy s menším počtem jako třeba islandská nebo na Faerských ostrovech. Ale tam sezony z objektivních příčin musí běžet jen pár měsíců…
