Příbram padá dolů, a nikdo neví, kde se zastaví. Po domácí prohře s Libercem (0:1) je už čtrnáctá. „Nedáváme góly a ze dvou šancí jeden dostaneme. Je to takový zmar, ani nevím, co na to říct,“ krčil rameny domácí kapitán Tomáš Zápotočný. „Ten nahoře nás po právu trestá,“ dodal defétisticky.
Na jaře jste ještě v pěti zápasech ani jednou neskórovali. Je to už krize?
„To je velká krize. Když nedáte gól pět zápasů, je to neuvěřitelné, to jsem ještě v kariéře nezažil. Ani nevím, co se s tím dá dělat, poradíte mi?“
Je to psychicky těžší a těžší?
„Tady se hraje pořád o záchranu, takže se z toho budeme muset dostat. O přestávce každý řve, ale nepomáhá to. Další zápas hrajeme v Jihlavě, těžko se mi hovoří… Neviděl jsem ani, že bychom měli nějakou tutovky, to je hrozný, smutný.“
Chvílemi to vypadalo, že už jste jako by rezignovali.
„To si nemyslím, v prvním poločase jsme jezdili. Bylo to o šanci, při které Shala prokázal super kvalitu. Od nás to byl odbojovaný výkon, akorát právě tu kvalitu nemáme. Máme spoustu mladých hráčů, vedle mě nastupuje Chaluš, osmnáct let... Nechci hledat výmluvy, ale prostě chybí kvalita, kterou bezesporu Liberec na své straně má a my jsme si s tím neporadili.“
