I zkušení experti přiznávají, že něco podobného asi ještě na fotbalovém trávníku neviděli. Sporná penalta, která v nastavení rozhodla dohrávaný duel 19. kola Synot ligy mezi Duklou a Spartou (1:2), rozvířila velké emoce. Dlouho totiž nebylo jasné, za co ji vlastně sudí Tomáš Kocourek nařídil. Zřejmé naopak je, že rozhodčí napáchal při nepřehledné situaci hned několik chyb.
Situace č. 1 – Jiráčkův ofsajd a faul?
Celou akci je potřeba rozebrat skutečně od samého začátku. Záložník Sparty Petr Jiráček byl před svou hlavičkou možná v těsném ofsajdu, ale to není dostatečně průkazné ani na opakovaných záběrech. Situace je skutečně maximálně hraniční.
O ofsajdu ostatně nemluvili ani hráči Dukly. Těm vadil jiný moment. Jiráček podle nich fauloval bránícího hráče domácích. „Byl to jasný faul,“ tvrdil trenér Dukly Luboš Kozel. Jenže sudí Kocourek nepískal.
Situace č. 2 – Štetinova ruka
Míč z Jiráčkovy hlavy pak jasně zasáhl ruku obránce Dukly Lukáše Štetiny. Tady byla penalta jednoznačně na místě. Jenže sudí Kocourek gestem ukázal, že se hraje dál, nepomohl mu ani asistent.
I trenér Dukly Luboš Kozel po utkání tvrdil, že za ruku se penalta nepískala. „Hráči mi tvrdili, že jim rozhodčí řekl, že penalta byla za faul Filipa Rady na Davida Lafatu ,“ objasnil. V tuto chvíli tak Kocourek jednoznačně pochybil, za Štetinovu ruku měla penalta následovat.
To, že se penalta za ruku nepískala, nepřímo potvrzuje i zápis z utkání, v němž rozhodčí Kocourek napsal, že červenou kartu udělil v nepřerušené hře.
Situace č.3 – Penalta za Radův faul
Hlavní rozhodčí Kocourek tedy podle všeho odpískal penaltu za faul brankáře Rady na útočníka Lafatu. Gólman Dukly skutečně forvarda soupeře plácl do čela, jenže tomuto souboji předcházelo nešetrné kopnutí Lafaty do Rady. To podle hráčů Dukly sudí neviděl.
Přesto je nařízení penalty hodně diskutabilní. Když Rada Lafatu atakoval, seděl totiž útočník za brankovou čárou. V tom případě se kontakt neodehrál na hrací ploše a podle mnohých měl následovat nepřímý volný kop z malého pokutového území.
Jenže pravidla jsou v tomto případě dost složitá. Jeden z výkladů naopak tvrdí, že důležité je postavení hráče, který fauloval. V tom případě by penalta nařízena být mohla. Druhou věcí je, že jako první přišel Lafatův faul na Radu.
Situace č. 4 – Červená pro Radu, Lafata bez trestu
Na souboj Filipa Rady a Davida Lafaty je potřeba se podívat ještě z jiného úhlu. Prvním viníkem byl totiž sparťanský útočník, který brankáře Dukly kopl, přestože ten měl již míč v držení. Za to mu sudí vzhledem ke zvolenému metru měl udělit žlutou kartu. Ta by byla druhou a Lafata by šel ze hřiště.
Naopak červená karta pro Radu byla v pořádku. Ze hřiště ovšem neměl odcházet předčasně sám.
Situace č. 5 – Nedal si Rada vlastní gól?
Brankář Dukly Filip Rada po zápase tvrdil, že se na Lafatu obořil až poté, co slyšel hvizd rozhodčího. Záznam ale jasně ukazuje, že se pískalo až po tomto kontaktu. Napovídá tomu i výklad sudího v zápise, podle kterého atakoval Rada Lafatu v „nepřerušené hře“.
Začalo se proto debatovat o tom, že si Rada dal možná vlastní gól. Ve chvíli, kdy plácl za brankovou čárou ležícího Lafatu, totiž měl stále míč v rukou. Podle opakovaných záběrů to nelze jednoznačně určit, nicméně se zdá, že Rada s míčem za čáru nedošel. Měl ho totiž za zády.
