Jestli se čekalo na takovouhle ránu, tak to za to stálo. První ligová trefa Josefa Hušbauera za Slavii byla, jako když ji vyrvete z parádních sestřihů. Pumelice z dvaceti metrů brnkla o břevno a od něj už mazala do brány. "Účet otevřen," může hlásit 26letý záložník.
Úleva?
"Jsem určitě rád, že jsem to konečně prolomil a pomohl jsem týmu. Byli jsme nervózní, když Slovácko snížilo na 1:2, ale vyšlo nám to. Pro mě osobně je to úleva, protože jsem se trápil, prostě mi to tam nepadalo."
Těžko ten gól mohl být hezčí, že?
(smích) "Já jsem rád, že se mi to povedlo takhle, takový gól... Většinou jich moc nedávám, ale jsem rád, že jsem pomohl týmu a trošku odčinil tu penaltu proti Teplicím."
Zdálo se, že jste se po vaší brance na 3:1 hodně zklidnili a už jste to dohrávali v pohodovém tempu, technicky se vám dařilo. Je to pravda?
"Asi jo. My jsme si říkali, že chceme dát třetí gól, abychom nebyli pak nervózní. Bohužel jsme inkasovali, ale tohle nás uklidnilo, i když to nebylo na 3:0, ale jenom na 3:1. Byl důležitý."
Vypadal podle vás ten zápas třeba z pohledu prvního poločasu na to, že dáte soupeři bůra?
"Určitě ne, byl to vyrovnaný zápas, v tomhle vedru se navíc špatně běhá."
Páté místo už by vám asi utéct nemělo, že?
"Víme, že máme pět bodů náskok, ale i tak chceme oba poslední zápasy vyhrát."
A pak fandit Mladé Boleslavi ve finále poháru, které když vyhraje, jste v Evropské kvalifikaci...
"A fandit Boleslavi, aby vyhrála pohár."
