Michal Koštuřík
10. srpna 2016 • 07:30

Mám zajímavý tým. Balotelliho by asi nepřijal, přemítá kouč Zlína

TOP VIDEA
V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše
Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Po minulé sezoně hledalo vedení jeho nástupce. Nakonec ho nenašlo a Bohumil Páník (59) dál vede Fastav Zlín, se kterým rozjel nový ročník podobně úspěšně jako ten loňský. „Přežil jsem já i tým,“ konstatuje dnes s úsměvem. Pokoření Příbrami (2:0) a skvělá partie na Slavii (2:2) vrátily trenérovu jménu glanc. Páník je však stejně v klidu, jako když mu hrozil vyhazov.



Je zpátky Zlín z loňského podzimu, kdy kurážnou hrou překvapil celou ligu?
„Zlín je jiný, zkušenější. Tehdy hráči netušili, co je čeká. Šlo se do toho po hlavě. Pro nás je hrozně důležité, že soutěž probíhá od začátku fér způsobem. Vidíte, že favorité mají najednou obrovské problémy. Hráči mohou bez obav ukázat na hřišti výkon. Na Slavii jsme sice dostali pět žlutých karet, ale bereme to. Někdy ty rychlé dynamické hráče musíte přibrzdit. Nejvíc na hraně byl Diego Živulič. Ale ten je zkušený. Máme ho zpátky ve fazoně, kterou měl ve druhé lize. Tento tým je vůbec zajímavý.“

Povídejte.
„Nepřijme každého hráče. To je specifikum, které jsem nikde nezažil. Tým má vnitřní sílu, drží při sobě. V momentě, kdy tam někdo nesedí, tak řekne NE. Máme to založené na odchovancích, kteří mezi sebe berou jen stejnou krevní skupinu. Pokud tam někdo sedne jako třeba Štípek, tak je jejich a nedají na něho dopustit. Předtím to byl například Koreš. Zlín je příliš malý na to, aby vzal třeba Balotelliho. Čili typologicky hráče, který si bude dělat, co chce a nebude respektovat mužstvo.“

Kdo nezapadl?
„Byli takoví, ale jmenovat je nebudu. Oni vám to neřeknou, ale vy to vidíte a poznáte. Mužstvo dá najevo, že toho hráče nechce. Samozřejmě, že když půjde o někoho, kdo dá pětadvacet gólů za sezonu a vystřílí vám tituly i peníze, tak se o tom musíte pobavit. Někoho takového můžou ostatní respektovat i v průserech. Třeba jako Ibrahimovice, které je taky zvláštní.“

Poučil jste se v něčem z jarní sezony, v níž jste ani jednou nevyhráli a málem sestoupili?
„Rozhodují detaily, maličkosti. Na podzim jsme ty zápasy přelamovali na svou stranu, na jaře jsme to nedokázali. Myslím, že nám chyběl právě Diego. To je silový hráč a někdy hrubou sílu potřebujete. Dohrávali jsme na dva halvy Janíčka s Holíkem. V určitých momentech potřebovali pomoct a my jsme náhradu neměli. Říká se, že druhý rok v lize bývá nejhorší. Já věřím, že už jsme si to prožili na jaře. Trošku ztratíte euforii a myslíte si, že už to půjde samo. Nepůjde. Musíte naopak přitlačit ještě víc.“

Na vás „přitlačilo“ vedení, u mužstva chtělo vidět jiného kouče. Jak jste tu nejistotu prožíval?
„Jeden kolega mi vždycky říkal: Za tohle jsi placený. Za ten tlak i za to, že na tebe lidi křičí. Musíš se s tím vyrovnat. Když se s tím nevyrovnáš, tak to nedělej anebo tě to zabije.“

Takže jste to zvládl s přehledem?
„Pracoval jsem i v Polsku. Tam po každém nevyhraném zápase pomalu končíte. To je jiný tlak. Zvlášť když jste cizinec. Nároky na vás jsou větší a neskutečně se to stupňuje. V Česku trénujete v rodném jazyce, znáte zdejší kulturu. V Polsku se dějí jiné věci. Během týdne nebo víkendu se udělá v klubu revoluce. U nás se pracuje přece jen koncepčněji. Buď si to vyříkáte a jede se dál, anebo obě strany čekáte, jak to dopadne.“

Pro vás to dopadlo dobře.
„Musíte k tomu mít určitou životní filozofii. Budu tam, kde mám v daný moment být. V tom je síla člověka. Něčím musíte projít, něco prožít. Když jsem někde končil, tak jsem si říkal: Proč? Vždyť to mohlo ještě pokračovat…Pak jsem se dostal jinam a s manželkou jsme se tomu smáli. Už jsme věděli, proč to bylo. Tak to prostě chodí. Pokračuju ve Zlíně dál, spolupráce se posunula. Dostal jsem dokonce k dispozici ještě jednoho asistenta (Bronislava Červenku). Mám víc času sledovat tréninkový proces a asistenti dostali víc prostoru. Možná mužstvo potřebovalo oživit, dělat trošku jiné věci. Zareagovalo pozitivně a je ve větším drajvu. Jsme ale na začátku. Sezona není sprint na sto metrů.“

Myslíte už na sobotní duel s Libercem?
„Na Slavii musíme rychle zapomenout, už jsme o tom v šatně mluvili. Měli jsme výbornou pasáž od patnácté do asi šedesáté minuty. Pak jsme museli vynuceně střídat, přešli jsme na jinou organizaci hry. Ale dál to krásně fungovalo. Soupeř musel reagovat, začal tam dávat ofenzivní hráče. V rozhodujícím momentu se nám zranil Pazdera, dohrávali jsme o jednoho míň. Už jsme se nedostávali k rychlým tahovým akcím, protože se boční hráči museli zatahovat. Byla otázka času, kdy nás Slavia nějakým způsobem dorazí. Šla do maximálního rizika. Vytvořila obrovský tlak, něco pokryl Standa (brankář Dostál), pinklo nám to do břevna…“

Přesto jste mohli dát třetí gól a udržet náskok…
„Ano. Rozhodla dělovka Hubáčka, kterou Pavlenka zázračně vytáhl. Byli jsme vteřiny od historického vítězství. To je jako když lezete na Mount Everest a deset metrů před vrcholem vás vichřice sfoukne dolů. Nějak takto jsme to prožili. Ale nejsme mrtví, žijeme. Musí nás to posílit.“

V jakém smyslu?
„Dokázali jsme si, že jsme schopní hrát vyrovnaně i proti tak silným mužstvům. Jako loni v Plzni, kde jsme nakonec prohráli 2:4. Teď máme aspoň remízu. Beru to tak, že fotbal je v podstatě spravedlivý. Někdy vám dá, jindy vezme. Bylo to slušné vystoupení, otupili jsme hernost Slavie. Myslím, že hráči to cítí stejně jako my trenéři.“

Evidentně jste soupeře zaskočili vysunutým presinkem, že?
„Bylo důležité, co nám dělaly boky. Jak zavíraly střed. Na taktice jsme pracovali. Hlavně jsme měli pohyb v přechodové fázi. Slavii jsme zlobili, byli jsme pořád aktivní směrem nahoru. Tím pádem nemohl soupeř vložit všechny síly do útoku. To udělal až na konci, kdy už jsme nezlobili.“

Proč tak brzy střídal vynikající Vukadin Vukadinovič?
„Po zátěži vždycky pociťuje bolest ve svalu na noze. V pondělí byl na sonografii, žádná trhlina tam není. Navíc ho zbořili kolenem do zad. On má jen jednu ledvinu, tady šlo o zdraví. Nechtěli jsme riskovat. Držel se za bok a sám chtěl sundat dolů. Už po půlce říkal, že naražený bok cítí. Vukadinovič měl v zápase vynikající věci, podílel se na obou brankách. Ale Kopečný ho dokázal směrem dozadu dobře nahradit. Několikrát vyjel i dopředu, ale když vypadl Pazdera, posunulo se nám to níž a ztratili jsme údernost přes pravou stranu.“

Pravý bek Pazdera bude chybět déle, že?
„Minimálně tři týdny musí být v klidu. Je to náš stabilní, výborný hráč a kluk. Ale proto tady Miloš Kopečný zůstal. Chtělo ho několik druholigových klubů a my jsme ho zablokovali. Jeho šance přichází. Když bude zdravý, je schopen tam nastoupit a odehrát dobré utkání. Velice mě mrzí, že jsem na Slavii neměl prostor dát tam Marka Jordana. Bohužel jsme museli střídat jiné hráče. Marko vypadá velmi dobře. Stejně jako uzdravený Diop. Máme náboje, což mě těší, protože zápas s Libercem bude zase něco úplně jiného.“

CELÝ SESTŘIH: Slavia - Zlín 2:2. Domácí Mešanovič zachránil bod v samotném závěru

CELÝ SESTŘIH: Zlín - Příbram 2:0. O výhře Ševců rozhodli stopeři

 
Z V R P Skóre B
1.  Plzeň 15 11 3 1 26:9 36
2.  Slavia 16 10 5 1 30:12 35
3.  Sparta 16 9 5 2 30:13 32
4.  Zlín 16 9 4 3 27:18 31
5.  Ml. Boleslav 16 8 4 4 28:18 28
6.  Teplice 16 6 4 6 18:15 22
7.  Karviná 16 6 3 7 22:26 21
8.  Slovácko 16 4 6 6 20:25 18
9.  Bohem. 1905 15 5 3 7 15:22 18
10.  Jablonec 15 4 5 6 23:25 17
11.  Dukla 16 4 4 8 21:22 16
12.  Hr. Králové 15 5 1 9 17:26 16
13.  Liberec 16 3 6 7 11:17 15
14.  Brno 16 2 9 5 19:28 15
15.  Jihlava 16 2 7 7 11:23 13
16.  Příbram 16 2 3 11 12:31 9