Odmítá roli Mirka Dušína českého fotbalu a o jakékoliv ceně fair play ani nechce uvažovat. Na desítky esemesek od známých reaguje slovy, že by se tak v jeho situaci zachoval každý. „Moje hrdinství je zveličené,“ tvrdil v rozhovoru pro Sport jihlavský stoper Antonín Rosa. Od pátečního večera je v jednom kole, hlavu má zavařenou od pozornosti okolí. „Jsem z toho trošku rozpačitý, takový humbuk jsem nečekal. Mám to furt v hlavě,“ přiznává zkušený bek FC Vysočina, jehož přiznání teče vyneslo Zlínu klíčové vedení v zápase. Spoluhráči ani trenér mu prý po porážce 1:3 nic nevyčítali.
Jak zvládáte nápor okolí po vašem férovém gestu?
„Je toho moc… Já jsem se přece v utkání k ničemu vehementně nehlásil. Nakonec to dospělo k tomu, že mě rozhodčí asi po třech minutách dohadování dostal do této nepříjemné situace. Přišel se mě zeptat, jestli jsem tu střelu tečoval. Já jsem jen řekl, že jo. To by přece udělal každý.“
Právě, že ne…
„No, to mi taky známí píšou. (úsměv) Ale mně opravdu nezbývalo nic jiného, než říct pravdu. Tohle se podle mě vůbec nedá srovnávat s tím, že se někdo přizná, že stál před gólem v ofsajdu jako Van Kessel u nás, anebo že se neměla pískat penalta. Je to něco jiného. Ono to nebylo tak, že jsem se automaticky přihlásil. Vůbec nepřemýšlím nad tím, že bych měl dostat nějakou cenu fair play. Ani nevím, jestli bych ji přijal.“
Jaká byla vaše první myšlenka, když jste viděl, jak balon končí v Hanušově síti?
„Nechápal jsem, co rozhodčí píská, ale byl jsem šťastný, že něco jo. (úsměv) Postupně mi to začalo docházet. Přiběhlo snad osm hráčů Zlína, řešili to i s pomezním. Sešlo se to tak nešikovně, že ani jeden sudí tu moji teč neviděl. Asi měli v tu chvíli špatný výhled, jinak si to neumím vysvětlit. Je fakt, že tyhle věci by si měli rozhodčí řešit sami. Nakonec to dopadlo tak, jak mělo.“
Jakou odezvu měl váš čin?
„Stoprocentně pozitivní. Jen někteří tvrdí, že jsem to rozhodnutí ovlivnit mohl. Tak nad tím člověk přemýšlí. Zpětně se mi to honí hlavou, s Jihlavou jsme v kritické situaci. Přímo na hřišti mi nedocházelo, co z toho bude. Až pak, když jste mě po zápase zastavili vy novináři a ptali se na to. Každý mi psal, že smeká klobouk a já jsem všem odpovídal stejně. Že by to udělal každý… Byl jsem k tomu dotlačený. Navíc jsem to bral tak, že je pořád dost času do konce a že můžeme s výsledkem něco udělat.“
Takže, jak se zachováte příště?
„V lize jsem dvanáct let a něco takového se mi stalo poprvé. Takže předpokládám, že se to během těch pár let, co ještě budu hrát, opakovat nebude. Bohužel nás takové nešťastné momenty provázejí od začátku sezony. Teď musíme ideálně vyhrát oba poslední zápasy, abychom ještě podzim částečně zachránili. Ale přijde mi scestné, kdy někdo tvrdí, že bod ze zápasu se Zlínem, může Jihlavě nakonec chybět. Vždyť to byl regulérní gól!“
Nezklamalo vás pozápasové vyjádření vašeho trenéra Michala Bílka, který prohlásil, že jste měl nechat verdikt na rozhodčím?
„Trenér to prohlásil trošku jinak, ty věty byly vytržené z kontextu. Řekl mi to druhý den ráno. Nikdo mi nic na hřišti a ani v kabině otevřeně nevyčítal. Nevyjádřili se k tomu všichni, každý to má v hlavě jinak. Ale nic k tomu nepadlo.“
