Výhra ve Zlíně? A navrch s nulou? To se cení. „Zaplaťpánbůh jsme všechno přežili a konečně nás to odměnilo,“ ulevil si brankář Dukly Filip Rada. Na dálku sledoval i souběžný boj táty Petra, kouče Příbrami. Remíza s Jihlavou mu nebyla proti srsti. „Pro nás dobře. Utekli jsme jim,“ reagoval s úsměvem.
Odmakali jste to, že?
„Dali jsme rychlý gól a pak jsme trošku zalezli. To jsme nechtěli. Zlín je doma silný, zatlačil nás. Přežili jsme pár těžkých chvilek. V poločase jsme si řekli, abychom napadali rozehrávku jejich stoperů. Aby nemohli lehce přejít a hrát to přes lajny. To se nám, myslím, dařilo. Něco si vytvořili, ale zaplaťpánbůh jsme všechno přežili a konečně nás to odměnilo.“
Sedí vám zlínský styl?
„Oni jsou nepříjemní, hrají dobrý fotbal. Furt běhají, napadají. Nemáte na nic čas, co jsem viděl zezadu. Hned jsou u vás. Hrají to takhle furt a odměňuje je to. Proto taky mají jednatřicet bodů.“
Ve druhé půli jste přiznal teč a zajistil jste Zlínu rohový kop. Pěkné gesto fair play…
„Ono to slyšelo a vidělo osmdesát procent hráčů ve vápně. Proč bych měl lhát? Je zajímavé, že to nepostřehl rozhodčí.“
Byli jste speciálně připraveni na Vukadina Vukadinoviče?
„Něco jsme si k němu řekli. Víc, než k ostatním hráčům Zlína. Věděli jsme, že má velkou formu. Prý do našeho nároďáku. (úsměv) Párkrát něco udělal, je rychlej. Naštěstí z toho nic nebylo a zbytek odbránili kluci výborně. Máme šestnáct bodů. Když uděláme devatenáct, bude to stejné jako loni. Nic zázračného. Furt máme na čem pracovat. Ale když zvládneme poslední zápas, aspoň trošku v klidu přezimujeme.“
