+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Michal Koštuřík
12. listopadu 2008 • 11:30

Michal Kadlec: Ve Spartě byl větší tlak

Michal Kadlec
TOP VIDEA
TOP 5 gólů 4. kola: Hrošovského dělo, Graiciarovo poprvé i jubilant Lafata TOP 5 gólů 4. kola: Hrošovského dělo, Graiciarovo poprvé i jubilant Lafata
SESTŘIH La Ligy: La Coruňa - Real Madrid 0:3. Klidná výhra, Ramos byl vyloučen SESTŘIH La Ligy: La Coruňa - Real Madrid 0:3. Klidná výhra, Ramos byl vyloučen
VŠECHNA VIDEA ZDE

AKTUALIZOVÁNO - O víkendu vstřelil svůj premiérový gól v bundeslize, s Leverkusenem se vyšvihl na první místo. Významné události v životě obránce Michala Kadlece i celého klubu však nechávají Německo v klidu.



Žádný mediální hon na lídra soutěže se nekoná. „Ve Spartě byl větší tlak a zájem novinářů,“ překvapuje český zadák v rozhovoru pro deník Sport. Roční hostování třiadvacetiletého reprezentanta v Bayeru by se mělo v létě proměnit v přestup.

Úspěšné tažení Bayeru Leverkusen opravdu nemá patřičný mediální dopad?
„Nikdo si nás moc nevšímá. Místní noviny vycházejí v nedalekém Kölnu. Takže se věnují spíše jeho klubu. V Německu je to tak, že se píše hlavně o týmech z velkých měst. V naší oblasti je t to 1. FC Köln. Navíc je poblíž několik dalších celků. Dortmund, Mönchengladbach, Bochum. Pro nás je dobře, že novináři nesledují tréninky. Jestli na nich třeba neprobíhají nějaké nepokoje. (úsměv) Máme klid a pohodu. Takhle nám to vyhovuje. Tlak je menší, než jsem byl zvyklý ze Sparty. Něco jiného by možná říkal David Jarolím, který hraje ve velkém Hamburku.“

2,89
Takovou má Michal Kadlec průměrnou známku v hodnocení magazínu Kicker (1 – nejlepší, 6 – nejhorší) za devět zápasů. V klubovém žebříčku je na 5. místě.
Tak to máte opačné zkušenosti než většina českých hráčů v zahraničí. Ani vedení na vás netlačí?
„Ani ne. Před sezonou byly vyřčeny jasné cíle. Máme za úkol postoupit do evropských pohárů. Buď do Ligy mistrů, nebo do Poháru UEFA. Teď si užíváme, že jsme minimálně do víkendu první v tabulce. To bylo naše přání. Chtěli jsme si to aspoň ten týden užít. A už by to tak mohlo zůstat.“ (směje se)

Takže jste nyní v euforii?
„Kdepak, to nehrozí. Těžko můžeme po remíze v Karlsruhe něco oslavovat. Vedli jsme 3:0 a nakonec jsme remizovali 3:3. Pěkně jsme si to zpackali. Těsně před přestávkou jsme dostali blbý gól tečovanou střelou, druhý pak ze standardky. Soupeře to nakoplo, hrál na čtyři útočníky. A my jsme se v závěru skoro k ničemu nedostali. Po zápase jsme byli všichni hrozně zklamaní. Přišli jsme o body, o peníze. A vlastní vinou. Naštěstí Hoffenheim prohrál, takže jsme ho přeskočili.“

Před čtrnácti lety zažil v Karlsruhe stejný kolaps váš otec Miroslav, tehdy hráč Kaiserslauternu. Také se svým týmem vedl 3:0 a nakonec odjel naštvaný po remíze 3:3…
„Hned jsem si na to vzpomněl. Pamatuji si to. Zrovna jsem hrál tenis. Pak někdo přišel, že Kaiserslautern vede v poločase 3:0. Tak jsem si myslel, že je to vyhrané. Před naším zápasem v Karlsruhe jsme si to s tátou připomínali. A po utkání bohužel zase.“ (úsměv)

Co na to trenér Bruno Labbadia?
„On je takový, že chce každý zápas takový vyhrát. Ani remízy nemá rád. Když nezvítězíme, je to na něm hodně poznat. Má špatnou náladu. Ale před námi je ještě spousta kol. Zatím nejsme ani v polovině soutěže. Teď nás čeká těžký duel se Schalke, pak přijede Bayern.“

Chybí vám někdo na špici tabulky?
„Čekalo se, že budou silnější Brémy, Schalke. Ale kdo je nahoře, ten tam patří. Nemůžete mít dvanáct kol štěstí. Po horším začátku se zvedl Bayern. Pořád je to hlavní favorit na titul. O tom se ani nemusíme bavit.“

Po srpnovém příchodu ze Sparty jste se rychle prosadil do základní sestavy. Jak to nesou vaši konkurenti na levém kraji obrany?
„Hrával tam Slovák Vratislav Greško. Ale ten je zraněný. Tak dostal šanci Constant Djakpa z Pobřeží slonoviny. Po prvním utkání jsem ho vyměnil já. Každý chce hrát, to je jasné. Ale vycházíme spolu dobře. Rozhodně po mně nejde. Kluci z Pobřeží slonoviny jsou pohodáři.“

V Karlsruhe jste vstřelil krásný gól z trestného kopu. Jak jste se dostal ke standardním situacím? Ve Spartě jste je skoro vůbec nezahrával…
„Taky se divím, že mám v Leverkusenu důvěru. (směje se) Ve Spartě na to byli jiní. Hlavně Pavel Horváth, po něm Patrik Berger. Teď jsem v týmu s Rolfesem jediný levák. A Rolfes je defenzivní záložník, který chodí na standardky před bránu. Máme to určené tak, že zprava kope Barnetta a zleva já. Po tréninku před utkáním v Karlsruhe jsem si vzal balony a kopal jsem přes zeď. Asistent na mě volal, ať už se jdu za ostatními protáhnout do haly. Odpověděl jsem mu, že půjdu, až dám gól. A hned z první střely to tam padlo. Pak mi to vyšlo i v zápase. Je vidět, že se nácvik vyplácí. Ale jeden gól nic neznamená. Musím to pořád trénovat.“

Radil vám táta, bývalý reprezentant a výborný exekutor standardních situací, jak na to?
„Dal mi tu základní radu. Říkal: Hlavně obstřel zeď a tref bránu. Vypadá to jednoduše, ale není to jen tak. Nesmíte vypálit tak, že to gólman chytne do zubů, jak se říká. V Karlsruhe jsem to kopl přesně, jak jsem chtěl. Tedy do rohu, kde nestál brankář. Přece nebudu tvrdit, že jsem si to takhle nepředstavoval.“ (úsměv)

Kolikrát už vás táta v Německu navštívil?
„Byl tady dvakrát. Hned po mém odchodu ze Sparty mi dovezl auto. A viděl zápas s Hannoverem, který jsme vyhráli 4:0. Pak mi rodiče oznámili, že přijedou až na Bayern. Ale vyžádal jsem si je dřív. Chtěl jsem je vidět. Přes telefon to není ono. Takže táta s mamkou dorazili na páteční utkání s Wolfsburgem, které běželo i u nás v televizi. Zvítězili jsme 2:0. Zatím mi jejich návštěvy nesou štěstí. Takže věřím, že s jejich podporou porazíme i Bayern.“

Navařila vám maminka něco dobrého?

„Na jídlo jsem pozval rodiče já. (úsměv) Přece u mě nebude mamka vařit. Stravuju se stejně jako v Praze. Před utkáním si dám suši. Chodím do restaurací anebo se najím v kabině, když spoluhráči něco slaví. Doma si nevařím. Jen kupuju chleba a ohřívám si hotovky v mikrovlnce.“

V Německu jste vyrůstal, umíte skvěle řeč. Asi jste si zvykl v novém prostředí rychle, že?
„Změna to byla. Třeba tréninky jsou jiné. Co jsem slyšel, tak pod předchozím koučem Skibbem kluci moc netrénovali. S Labbadiou makáme hodně. Někdy je to potřeba, jindy nás v zápasech bolí nohy. Každý fotbal je specifi cký. A ten český bych nepodceňoval. Spousta zahraničních hráčů by se v naší lize neuplatnila. Přišel jsem do bundesligy dobře připravený. Důležité je, že umím řeč. Pak se vám hned lépe dýchá.“
Jste v kontaktu s dalšími Čechy, kteří hrají v bundeslize?
„Občas si zavoláme s Davidem Jarolímem. Nedávno jsme si povídali po zápase s Honzou Šimůnkem. Stěžoval si, že s ním trenér vůbec nemluví. Z ničeho nic jej odstavil. Byl z toho špatný. Mrzí mě to. Honza je dobrý hráč. Pokecal jsem taky s Jardou Drobným. Toho jsme nastartovali my. V Leverkusenu nás vychytal. Je to super kluk a v Hertě jsou s ním spokojení. Má skvělou formu.“

Dejte nám like a sledujte nás!

.
instagram







Klasická verze
Mobilní verze