V úterý ukončil smlouvu v klubu, jehož barvy hájil od roku 2003. Jeden z nejdéle sloužících hráčů Zenitu Petrohrad si města nad Něvou užije už jen do soboty, kdy se s ním modrobílí při zápase s Tomskem rozloučí. Pak pojede Radek Šírl hledat další angažmá v Česku...

Jak jste se dohodl se Zenitem Petrohrad na ukončení smlouvy?
„No, dohodli jsme se. Nejdřív jsem se ptal trenéra Spallettiho, co se mnou zamýšlí. Naznačil mi, že si tady nezahraju. Klub mě chtěl poslat na hostování, ale to jsem zase nechtěl já. Tak jsme se domluvili, že smlouvu ukončíme.“

Luciano Spalletti vám k tomu víc neřekl?
„Bavili jsme se o tom. Já jsem se v zimní přípravě zranil, logicky mě nebral do zápasů, protože mě neviděl. Spoléhal jsem na letní přípravu, byli jsme čtrnáct dní v Rakousku, ale ani pak jsem nehrál. Asi jsem se mu nehodil. Muselo by se zranit pět šest hráčů, abych hrál. Říkal mi, že mě nevyhazuje, ale pokud bych chtěl jít někam hrát, můžu.“

Nebyl pro vás signál, už když přišel Alexander Keržakov a vzal vám číslo jedenáct?
„To tak nebylo, že mi ho vzal. Přišel za mnou, jestli bych mu ho dal zpátky, už předtím tady s ním hrál. Já jsem mu vyhověl, bylo to ve vší slušnosti.“

Na hostování do jiného ruského klubu jste nechtěl?
„Ne. Měl o mě zájem Tomsk a možná ještě nějaké jiné kluby, ale já jsem řekl, že nikam po Rusku už chodit nebudu. Buď jsem chtěl dodržet smlouvu do konce (31. prosince 2011 – pozn. aut) i na úkor toho, že nebudu hrát. Jsem tady osmý rok, zvykl jsem si. Druhá varianta byla ukončit smlouvu a vrátit se domů, na tom jsme se nakonec dohodli.“

Bylo vaší prioritou ukončit smlouvu? Nechtěl jste ještě vydělávat, byť na tribuně?
„Chtěl jsem jít domů. Fakt by to byl zahozený rok a půl, jen bych trénoval a nehrál. Tohle je pro obě strany lepší.“

Vy jste naposledy nastoupil v listopadu proti Spartaku Moskva. Pak jste nehrál ani za béčko?
„Přesně tak. A od té doby jsem nehrál. Za béčko jsem mohl chodit, ale oni hrají na umělé trávě. To se mi nechtělo. Zápas už v nohách devět měsíců nemám.“

Nebude vás to hendikepovat při hledání angažmá?
„Cítím to na sobě, to je jasné. Ale normálně jsem trénoval s klukama v týmu, tuhle zátěž v nohách mám. Zápasová mi chybí, nějaký čas to potrvá, než se dostanu do zápasového rytmu. Ale já si moc vybírat nemůžu.“

A už jste o něčem jednal? Co s vámi bude dál?
(směje se) „Já jsem to ukončil asi před hodinou. (v úterý odpoledne – pozn. aut.) Zůstávám do soboty, bude se mnou na stadionu rozlučka. Pak se teprve vrátím, kontaktuju agenta a řeknu mu, že jsem volný hráč, ať se pozeptá. Uvidíme, třeba budu muset do zimy trénovat sám.“

Máte ohledně dalšího působiště nějaké preference?
„Já bych chtěl být blízko domova. Brno, Olomouc, Ostrava, to asi ne. Když už se vrátím z Ruska, chci dojíždět z domova. Takže Praha, Plzeň, Boleslav, Jablonec... Nevím, nedokážu říct. Záleží, jestli mě vůbec někdo bude chtít. Určitě bych chtěl někde být, abych aspoň trénoval s týmem. Když hráč trénuje sám, nikdy to není ono. Teď jsem ztratil všechno – zápasovou praxi, jistotu, sebevědomí. Všechno mám poloviční...“