21. listopadu 2014 • 20:50

Harpyje z Vonoklas. Krásné ženy si užívají fotbal na dvou hřištích

Autor: rjm
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Trio mladých dívek skoro hodinku pózuje fotografce a bez remcání plní její přání. Zase nějaké modelky, řeknete si. Omyl. Tyhle mladé dámy k tomu vede jen touha propagovat sport jejich srdce - fotbal. A to ve všech jeho podobách. Do kulatého míče kopou či kopaly za Vonoklasy. Jindy se sympatické slečny prohánějí po hřišti se šišatou mičudou v barvách klubu Prague Harpies, týmu amerického fotbalu.



To přece není možné, tyhle sporty nejdou dohromady. Fotbal, kde hrajete nohama a složení soupeře se trestá faulem, a americký fotbal, kde se soupeř skládá na zem v rámci hry a přihrává se zásadně rukama. Chlap, který se rozhodne pro tenhle mix, musí být bláznivý. A co teprve kdyby to byla žena… Nesmysl, nikdo takový není... Ale je!

Na začátku fotbalového příběhu nestála Sparta ani Slavia. Slečny okouzlily Vonoklasy, obec ležící na Praze–západ, kde zakládaly „holčičí“ kopanou. Nehledejte za tím touhu po extravaganci, možná to byla i trochu náhoda, nebo chuť vyzkoušet něco nového.

„Bydlím v nedaleké vesnici. Nikdy jsem žádné sporty nehrála a fotbal mě přitahoval, pro holky je neobvyklý. Nejdřív to šlo drsně, ale pak jsem to začala mít ráda,“ líčí Kristýna Nechvílová, fotbalovým povoláním stoper.

Druhou fotbalistkou do party je Lenka Marková. Při focení dokáže postát s míčem přilepeným na kopačce, že by jí řada expertů mohla tohle „lepidlo“ závidět. Když se rozvypráví o fotbalu, tak přiznává, že občas jen těžko kouše atmosféru na zápasech.

„Fotbal jsem šla hrát proto, že jsem se cítila nevybitá. Někdy je to docela síla. Lidi nás sice neposílají k plotně, ale fandí svému týmu a ten druhý haní. Provokujou, aby nás rozhodili, a mě to vytáčí. Nejhorší je, když hraju půl zápasu na nepřátelské linii. To pak někdy těm lidem začnu odpovídat, nesoustředím se a trenér mi vynadá. Přitom třeba polovina těch lidí ani neví, co je ofsajd,“ zlobí se naoko pětadvacetiletá Lenka. K divákům to má z místa levého obránce blízko…

Poslední parťačku Barboru Justiánovou přivedl k fotbalu její bratr, byť sám nehraje. „To mi bylo sedmnáct, šla jsem to zkusit a chytlo mě to,“ vzpomíná na dobu před nějakými šesti lety. Drobná blondýnka z Prahy neskrývá, že nadšení po letech vyprchalo. „Zkazila se atmosféra. Nepískalo se fér, každý zápas byl vyhrocený, takže jsem byla každý víkend naštvaná. Tým mi chybí, ale ne zbytečné fauly a agrese,“ vykládá přesvědčivě.

Fotbalové Harpyje: Lenka Marková, Barbora Justiánová (uprostřed) a Kristýna Nechvílová (vpravo). Cizí jim není kopací míč, ani ten na americký fotbal.Foto Barbora Reichová (Sport)

Přitom má sama na triku vroubek. „Byla jsem na začátku takový rváč. V prvním zápase jsme se s protihráčkou fackovaly, takže z toho byla červená karta,“ vzpomíná. Že by ale byla za Řepku v sukních, to odmítá. „Nenechala jsem si tehdy nic líbit, ale nechtěla jsem být za agresora, proto jsem nakonec odešla,“ vzpomíná na drsné chvíle malá ďáblice.

Aby toho neměly málo, přibraly si i další fotbalový úvazek. A touha zkusit něco nového je zase ovládla a přivedla mezi Harpyje. „Na normální fotbal byly ohlasy celkem pozitivní. Ale když jsem řekla, že jdu hrát ten americký, to zavládla panika. Hodně dali na to, co slyšeli, a báli se. Máma mi tehdy přímo řekla, že jestli se chci nechat zmlátit, tak nemusím nikam chodit, že mě může zmlátit doma. Ale pak si to dala vysvětlit, že když máme chrániče a trénujeme, tak se tím víc vyhýbáme úrazům. Jsme na ty situace připravené,“ vypráví.

Když se u ní v práci dozvěděli, jakému sportu podlehla, reakce byly rozdílné. „Ženské to vzaly v pohodě, ptaly se, jestli se nebojím. Ale jeden kolega hraje pozemní hokej a ten je pro něj nejlepší na světě. Fotbal je podle něj sport pro simulanty a americký fotbal zase pro agresory, takže s ním se o tom moc bavit nedá,“ dodává.

„Když jsem se rozhodla pro fotbal, tak mi známí říkali, že jsem se zbláznila. Pak si na to zvykli a teď je v té samé pozici americký fotbal,“ směje se spoluhráčka Barbora. „Všichni si myslí, že americký fotbal je horší. Já bych řekla, že je drsnej, ale ne agresivní. Tady čekáš ránu a dostaneš jí, ale není tam zbytečná agrese navíc,“ hájí s úsměvem svoji novou sportovní disciplínu.

Fotbalové Harpyje: Lenka Marková, Barbora Justiánová (uprostřed) a Kristýna Nechvílová (vpravo). Cizí jim není kopací míč, ani ten na americký fotbal.Foto Barbora Reichová (Sport)

Nechvílová, jejímž největším fotbalovým fanouškem je její dědeček, si během kariéry vyzkoušela, jaké je to hrát zápasy v obou sportech rychle za sebou. „Nezmátlo mě to, že bych třeba na americkém fotbale kopala do míče. Stalo se mi ale, že jsem jen stála a holky přese mě přepadly a rozhodčí odpískal faul,“ pokrčí rameny sympatická hráčka. „Jenom to vypadalo, že faulovala,“ zastává se kolegyně Lenka.

Drobná Barbora pak nachází důvod, proč tyhle sporty kombinovat. „Americký fotbal mi pomohl s držením těla při fotbale, díky tomu jsem si pokryla míč a udržela prostor,“ pochvaluje si.

Bez ohledu na výsledky je jasné, že sport a speciálně fotbal těmhle dívkám učaroval. „Ale když je v televizi, tak mě nebaví se koukat,“ prohlašuje Kristýna. „Některý fotbaly jsou nekovatelný. Podívám se snad jen, když jdeme ven s partou, doma by dostal přednost seriál,“ prozrazuje její spoluhráčka Lenka.

Mladé ženy se shodnou i na tom, kdo je jejich fotbalovým vzorem. Čekáte Messiho nebo snad Ronalda? Těsně vedle… „Je to náš trenér z Vonoklas. Hrozně ho obdivuju, že šel koučovat holky. A už nám rozumí. Ze začátku měl problém nám něco vysvětlit, my jsme tam jen stály a nedokázaly ho pochopit. Měl to těžké,“ směje se Nechvílová.

Spoluhráčky souhlasí. „Pro mě byl třeba problém dostat se do kondičky a naučit se s míčem, vysportovaná jsem jako instruktorka snowboardingu byla, ale míč mi vůbec na tý noze nechtěl držet,“ vzpomíná její parťačka Marková.

A co takhle po zápase? O fotbalistech se říká, že se v kabině krášlí a na hlavách si češou „komedie“… „To já klidně vylezu ven s mokrou hlavou, nemám s tím problém,“ vypálí Nechvílová. „No jo, na fotbal choděj modýlci,“ přidá se kamarádka Barbora Justiánová. „Ale třeba americkej fotbal je na navázání konverzace dobrá věc. Sbalila jsem na to kluka,“ pochlubí se. „Teda on spíš sbalil mě,“ dodává.

A co plány fotbalových princezen do budoucna? „Plány dostat se výš, třeba do druhé ligy, tu určitě byly. Ale ženský tým se hůř skládá, nikdy nevíte, jestli přijdou nové holky. Každou sezonu je to jiné,“ vysvětluje Kristýna Nechvílová. „A americký fotbal žen tady začíná. Uvidíme, jak se to rozjede,“ dodává Justiánová.

Fotbalové Harpyje: Lenka Marková, Barbora Justiánová (uprostřed) a Kristýna Nechvílová (vpravo). Cizí jim není kopací míč, ani ten na americký fotbal.
Fotbalové Harpyje: Lenka Marková, Barbora Justiánová (uprostřed) a Kristýna Nechvílová (vpravo). Cizí jim není kopací míč, ani ten na americký fotbal.

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Los EURO 2024 Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a vítězi baráže C.

Fotbal dnes * Evropská liga * Slavia - AC Milán v TV * Liverpool - Sparta v TV

Články odjinud


Články odjinud