Vlétl do vápna a soupeř ho zastavil faulem. Kanonýr Krupky Dominik Valenta, nejlepší střelec divizní skupiny B, si při pádu ošklivě pochroumal rameno. Touha přidat další gól ale byla větší, zatnul zuby a postavil se k penaltě. Proměnil ji a pomohl týmu k vítězství. „Spadl jsem plnou vahou na rameno. Byla to neuvěřitelná bolest a já tušil, že je zle. Zvlášť, když jsem viděl velkou bouli na rameni. Ale na penaltu jsem šel, chtěl jsem být nejlepším střelcem, kluci to věděli, hráli na mě. Po penaltě mi ale zavolali sanitku a já musel do nemocnice,“ vykládá střelec.
Diagnóza byla nemilosrdná, musel na operaci a sezona pro něj skončila. To je rána pro útočníka, stejně jako pro Krupku. I velkokluby dobře znají, jak s formou zamává absence klíčového střelce. Třeba na Spartě by o tom mohli vyprávět. „Moc mě to mrzí, že budu klukům v boji o záchranu chybět. Chtěl jsem s nimi bojovat na hřišti, takhle budu jen divák,“ říká autor osmnácti gólů. Krupka dala v divizi 38 branek, mladý střelec jich tak má na triku skoro polovinu.
Operaci má sice úspěšně za sebou, jenže návrat na hřiště se chystá nejdřív před startem nové sezony. Jakmile to ale bylo možné, hned vyrazil z nemocnice na zápas. Za klandrem v nové roli trpěl. „Bohužel jsme prohráli důležitý zápas o záchranu s Loko Chomutov. Musím věřit, že to kluci zvládnou beze mne,“ snaží se nepropadat chmurným náladám.
Situace se zdravotní pauzou během sezony je pro něj novinkou, nikdy nebyl vážně zraněný. „Sem tam jsem měl třeba výron v kotníku, ale nic vážnějšího. Teď je v tahu konec sezony i plány na léto,“ mrzí fotbalistu. „A taky se možná budu už bát padat. Byla to jedna z mých předností, že jsem si dokázal pro penaltu dojít,“ dodává.
Jeho hlad po gólech mu můžou spoluhráči závidět, zarputilost stejně tak. Vysvětlení, proč tomu tak může být, je nasnadě. Jeho oblíbencem v Anglii je liverpoolský srdcař Steven Gerrard. Co na tom, že role obou mužů na trávníku je jiná, spojuje je buldočí povaha nechat na hřišti všechno. „Ale mým největším fotbalovým vzorem je můj táta, který hrál první ligu v Chebu,“ dodává Valenta.
Na střílení gólů si teď musí nechat každopádně zajít chuť. Zasekl se na čísle osmnáct, metě, kde skončil i před dvěma roky, kdy válel za Lovosice. V minulé sezoně dal za půl roku v Krupce dvanáct branek a pomohl jí k postupu do divize. Jenže právě z ní může Krupka spadnout. „Pořád věřím, že to kluci i beze mne zachrání."
