Každý si Ladislava Vízka pamatuje jako technického středopolaře. Tak co proboha dělal v brance?

Vysvětlení je nasnadě: musel mezi tři tyče za vyloučeného brankáře, protože Chabry zapomněly napsat na soupisku náhradního gólmana.

Ladislav Vízek coby fotbalový brankář Dolních Chaber. Autor: Jaroslav Legner SPORT

Ale jen co nasadil rukavice, dostal branku z penalty. A za chvilku další. „Za ten zápis bych nejraději někomu dal přes držku. Chytal jsem prvně v životě. To je hroznej post, zlatý útočení,“ rozčiloval se.

„Byla to premiéra, ale i derniéra,“ pravil Vízek zoufale po střetnutí. „To je nejhorší místo. Už když byl soupeř na půlce, měl jsem čtyřicítky horečky,“ vzdychal, ačkoliv třetí gól už neinkasoval.

„Ten může hrát všude,“ dobíral si o deset let staršího spoluhráče Ivan Hašek. „Vlezl tam dobrovolně, aby nemusel střídat,“ vystihl předseda svazu jeho úmysly.

Berger a Šmicer oblékli dres Liverpoolu

Patrik Berger, vicemistr Evropy 1996, se vrátil na soutěžní trávník. Naposledy vyběhl loni v srpnu za Spartu proti Příbrami, pak se rok léčil, teď znovu válí.
A sešel se s dvojčetem Vladimírem Šmicrem v dresu Liverpoolu.

I když za SK Citadel Dolní Chabry v pražské 1. A třídě, které červené barvy také nosí. I se znakem „reds“. „Bylo mi v něm teplo,“ přiznal zpoceně.

Kdo má zvučnými jmény nejnabitější kádr? Dolní Chabry v 1. A třídě. Kromě vicemistrů Evropy Šmicra s Bergrem hrají za ni Ivan Hašek, Ladislav Vízek, Jiří Rosický ml. A stejně to nebylo moc platné, v úvodním střetnutí podzimní sezony podlehly Třeboradicím 1:2.

Domácí snížili po přestávce z penalty po faulu na Bergera. Proměnil ji Jiří Rosický ml. Muž, který skóroval z bílého bodu ve finále EURO 1996, si na ni netroufl.

„Jsem tu nový a tedy až ten poslední v pořadí,“ přijal Berger právo mazáků. Pro něj bylo nejdůležitější, že po roční pauze koleno drželo. „Jenom jsem nějak víc běhal, než jsem chtěl,“ připustil, že i tyto soutěže jsou velice běhavé.

Proti Chabrům stál tým dirigovaný rovněž bývalým reprezentantem Václavem Drobným. „Říkal jsem klukům, že to jsou sice známá jména, ale pět hráčů nikdo neobejde,“ stanovil jasnou taktiku vzájemného zajišťování. Vyplatila se, Třeboradice vyhrály. „On to dobře organizoval,“ uznal Vízek práci Drobného. „To bych musel na hrot já,“ našel řešení. „Já však chytal,“ povzdechl si.

Utkání šesté nejvyšší soutěže přilákalo přes 400 diváků. Omrknout známé tváře přišel i sparťanský záložník Juraj Kucka, nebo hokejisté Jan Marek a Jiří Hrdina. Fandy ale měli i hosté. „Zeť kope za Třeboradice, tak jsem přišel s vnučkou,“ prozradil bývalý slávistický kanonýr Peter Herda. Toho výsledek potěšil.

Fotogalerie

předchozí

další

Obávaná rána Patrika Bergra.

1/13