Je pět minut po zápase (1:1) a největší hvězda divize napříč republikou si utírá z čela pot. „Ty jsi Lukáš Zelenka, tebe jsem neměl rád. A Spartu taky ne!“ přitočí se k němu pořadatel v zelené vestě. Záložník Prostějova se jen rozpačitě usměje. Nečekal, že v Brumově bude za hrdinu. Přesto jej stejný chlapík za moment žádá o společnou fotku. Paradoxy zkrátka k „Zelímu“ patří.
Byl to první duel Lukáše Zelenky, který v zimě posílil ambiciózní Prostějov, na půdě soupeře. V neděli dopoledne, v drsném hornatém kraji u slovenských hranic, rodišti Tomáše Řepky. „Tomáša Řepkovýho znáš?“ tázal se ho onen pořadatel. „Radši ani ne,“ reagovala suše někdejší opora Sparty. Támhle za tím panelákem bydlel, ukázal asi postarší muž směrem za hřiště.
Od začátku to byl divný den. Dvaatřicetiletý Zelenka se pořádně nevyspal. Spoluhráč Michal Pospíšil, spolunocležník v prostějovském hotelu, jej vzbudil už v půl páté. O hodinu dřív než zněla dohoda. Zjevně si špatně přetočil hodinky na letní čas. Po cestě do Brumova pak šofér autobusu v kopcích zabloudil. „Ty jo, jeli jsme přes dvě hodiny. On jel a nevěděl kam,“ kroutil hlavou bývalý reprezentant. Výkop v 10.15 hodin však hosté stihli. Necelých pět stovek diváků bylo zvědavo na „ligáče“ Iva Zbožínka, Tomáše Bureše, Michala Pospíšila a hlavně -Lukáše Zelenku.
Dalších divizních „celebrit“ se přímo v akci nedočkali. Stoper Tomáš Hunal usedl s bolavými zády na lavičku, veterán Roman Janoušek už prostějovský dres kvůli zdravotním problémům svlékl. Jeho roli zakončovatele plynule přebral Zelenkův vrstevník Pospíšil, mistr Evropy hráčů do 21 let.
V prvním jarním kole proti Havířovu zacílil do černého dvakrát, v Brumově zařídil vedoucí gól. Do Zelenkova báječného centru z přímého kopu vložil v 17. minutě nohu a gólman neměl nárok.
„Byl zážitek zahrát si proti takovým hvězdám. Až budeme staří, můžeme si říct, že jsme si podali ruku se Zelenkou,“ líčil nadšeně domácí obránce Tomáš Dekleva. „Jsou to hráči, kteří už hrají fotbal rozumem a kolem sebe mají kluky, kteří to oběhají,“ shrnul své dojmy.
Zejména Zelenkovy standardní situace, to byla pastva pro oči. Z nadýchaných centrů téměř vždy vznikla nebezpečná situace. Z tribuny to sledoval mimo jiné Tomáš Polách, zdejší rodák a aktuálně záložník Zlína. „Zelenka má geniální přihrávky za obranu. Takový hráč je pro každý mančaft cenný,“ mínil dvacetiletý Dekleva. Pro Brumov šlo o mimořádný duel. „Všichni jsme se strašně těšili. Řeklo se Zelenka a všichni měli hlavu v oblacích,“ přiznal enormní motivaci.
Na trávníku se blonďatý „andílek“ choval normálně, žádné excesy. „Myslím, že ho fotbal pořád baví. Během zápasu říkal, že hrajeme dobře,“ potěšila Deklevu chvála od známého záložníka.
Samotný Zelenka, jenž dostal žlutou kartu za pofiderní ruku, se v divizi nehodlá stresovat. Kolikrát ho naštve, že mu spoluhráči včas nepřihrají, zkazí jednoduchý míč či špatně zakončí. Ale obyčejně udrží jazyk za zuby.
„Občas to byla hrozná holomajzna. Zkazili jsme si to sami, za stavu 1:0 pro nás jsme nepodrželi balon, jenom jsme odkopávali. V některých fázích zápasu jsem hodně mimo hru. Všechno nám strašně dlouho trvá, mraky dobrých situací jsme nevyřešili správně. Je to škoda,“ mračil se po remíze. Nelíbil se mu ani výkon rozhodčího. „Měl dát víc karet a byl by klid,“ dodal.
Městečko Brumov navštívil Zelenka v neděli poprvé v životě. A podobných zážitků jej na jaře čeká daleko víc. „V Prostějově určitě jaro odehraju. Je o nás krásně postaráno,“ loučil se „Zelí“ před štrapácí do Prahy, odkud na konci každého týdne vyráží na Hanou.