Hodiny, které v práci strávil za volantem služebního auta, už nikdy nespočítá. Spočítat se však dají jeho góly z právě skončené sezony: Jiří Kopecký v pardubickém krajském přeboru nasázel 44 branek a stal se vítězem soutěže Sportu o krále kanonýrů amatérských soutěží. „Byl to dokonalý rok,“ vydechne nejzářivější hvězda Spartaku Slatiňany.
Jak vypadá horečka sobotní noci? Zeptejte se ve Slatiňanech. Ve čtyřtisícovém městě na Chrudimsku se slavil triumf místních fotbalistů v krajském přeboru. Králem mejdanu byl Jiří Kopecký, nejlepší střelec amatérských soutěží sledovaných deníkem Sport.
Po návratu z oslav dostal jinou horečku: rozbolel ho zub a musel na pohotovost. „Natekla mi celá tvář až k oku,“ líčil smutně. Focení by pro něj bylo za trest a rozhovor jsme museli dělat po telefonu.
Váš zanícený zub ve scénáři oslav asi nebyl, viďte?
„Vyfasoval jsem antibiotika a ležím doma. Přitom oslavy se tak povedly! Vyhráli jsme přebor i krajský pohár, měli jsme co zapíjet. Bylo to velké, probudili jsme se až v neděli odpoledne."
Probudili jste se jako noví účastníci divize? Po vítězství v krajském přeboru na ni máte nárok.
„To máme, ale do divize nepůjdeme. Vedení chce věnovat ještě jednu sezonu přípravám, dát dohromady kádr a vylepšit zázemí. Za rok se uvidí.“
Co vy na to?
„Trochu mě to mrzí, divizi jsem ještě nehrál. Mám sice zkušenosti z ČFL v Kolíně, ale tenkrát jsem jen střídal. Zato teď mám za sebou dokonalou sezonu.“
Vážně?
„Vyhráli jsme, co se dalo, a dařilo se i mně. Loni jsem nastřílel 39 gólů, letos o pět víc. Spoluhráči mi celé jaro hlásili, že jsem v soutěži Sportu vysoko, tak jsem si to nechtěl na konci pokazit.“
Nepokazil jste to, se sezonou jste se rozloučil hattrickem proti Moravské Třebové.
„Potřeboval jsem si to pojistit. (usmívá se) Při zápase jsem na soutěž Sportu nemyslel, ale po něm se mi ulevilo. Věděl jsem, že se po dalších třech gólech už nemusím na nikoho ohlížet. Úleva.“
| 1. Jiří Kopecký (Slatiňany, pardubický přebor) | 44 gólů - 57,2 bodu |
| 2. Martin Jirouš (Čížová, divize A) | 33 gólů - 52,8 bodu |
| 3. Aleš Melechovský (ČFL, Jirny) | 26 gólů - 52 bodů |
Řekněte, byl jste kanonýr odjakživa?
Kdepak. Když jsem hrával žákovskou ligu za Chrudim, byl jsem pravý bek. Do útoku jsem se posunul až časem – a jsem rád, zažívám kouzelné chvíle.“
Povídejte.
„To si musíte prožít. Třeba v minulé sezoně jsem v Přelouči nastřílel všech šest gólů Slatiňan, na poslední čtyři mi stačilo nějakých 15 minut. Obrana Přelouče byla pomalejší a já si to mohl užít.“
Jste rychlík?
„Zatím ještě jo, letos mi bude devětadvacet. Těžím z rychlosti a z jednoho rituálu: když proměním první šanci, vím, že pak už mi to tam bude padat samo.“
Mimochodem, jak se vám líbil galavečer po konci první ligy? Předával jste cenu pro nejlepšího kanonýra slávistovi Škodovi.
„Překvapilo mě, když mi z Ligové fotbalové asociace zavolali, že mám přijít. Byl jsem nervózní, do takové společnosti nechodíte denně. Navíc ta trofej pro Milana byla taková vachrlatá.“
Čím to?
„V zákulisí jim nějak upadla, a když mi ji dávali do ruky, varovali mě, že není úplně nejstabilnější. Byl jsem rád, když jsem ji odevzdal Milanovi a nemusel se o ni dál starat.“ (usmívá se)
Nedostal jste na galavečeru nějakou zajímavou nabídku?
„Nedostal. Nabídky z vyšších soutěží mi chodí průběžně, ale zatím jsem nikomu nekývl. Pokud v létě nepřiletí nějaké extra laso, budu pokračovat ve Slatiňanech a zkusím pro ně vykopat divizi. To je velká motivace.“
Takže zůstanete amatérem a budete dál rozvážet nábytek?
„No ano, třináct čtrnáct hodin za volantem denně. Často ani nestíhám tréninky.“
Už chápu, proč střílíte tolik gólů. Lepší odpustek ve fotbale neexistuje.
„Dělám ve fi rmě našeho sponzora, takže mám absence na trénincích prominuté. A pokud ne, přidám ještě pár gólů.“
