Už zase hrál. Za Liberec proti Zlínu ve čtvrtfinále MOL Cupu znovu nastoupil Egon Vůch. Technický záložník se před třemi týdny urazil, protože chyběl v nominaci na zápas se Slavií a na Instagram umístil vztyčený prostředníček s nápisem fuck-off. Záložník poté uznal svou chybu, omluvil se a klub kauzu uzavřel peněžní pokutou. Ve středu se Vůch vrátil do základní sestavy, ale prohře 2:4 v prodloužení nezabránil.
Znovu jste hrál, celou kauzu jste si s trenérem Jindřichem Trpišovským vyříkali?
„Kdo mě zná, tak ví, že jsem to takhle nemyslel. Bylo to v afektu a v životě by mě nenapadlo, že to tak může být a že to někdo může takhle pochopit. V tu chvíli jsem nad tím nepřemýšlel. Ublížil jsem si tím jenom sám sobě. Lidé, kteří mě znají, vědí, že nejsem zlý člověk a že to takhle nemyslím. Vyříkali jsme si to. Ale omluv už bylo dost a jediný způsob, jak to mohu odčinit, je na hřišti. Vím, že než v budoucnu sociální sítě a podobné věci použiji, raději nejprve napočítám do deseti, abych si uvědomil, co to může mít za následky. Určitě je to moje chyba, vím, že v budoucnu nic takového dělat nemám.“
Jste rád, že jste se zase vrátil do základní sestavy?
„Je to příjemné s nepříjemným. Jsem rád, že jsem si mohl po dlouhé době zahrát zápas. Ale výsledek je špatný. Mrzí mě to. V základu samozřejmě chci hrát a věřím, že tam mám místo. Ale teď jsme museli postoupit, což se nám nepovedlo. Teď převládá zklamání, protože jsme chtěli přes pohár do Evropy. Vzhledem k tomu, že tam není Sparta ani Plzeň, je to nejjednodušší způsob. Navíc je nás tady spousta, kteří domácí pohár nevyhráli. Mrzí nás to hodně. Chtěli jsme do semifinále postoupit jednoznačně. A když vypadneme po 120 minutách, bolí to o to více.“
Kde byla největší chyba?
„Myslím, že v tom, že jsme v prvním poločase nevedli o dvě branky, šance jsme na to měli. Ve druhém poločase jsme totálně selhali na začátku, kdy jsme si to podle mě úplně prohráli tou desetiminutovkou. Vedli jsme 1:0 a oni museli hrát, tam jsme je úplně zbytečně posadili na koně. Kdybychom hráli jako v prvním poločase, vyhráli bychom minimálně o dvě branky. Ve druhém poločase jako kdybychom zůstali v kabině... Nevím, jak je to možné.“
Zlín vyrovnal z pokutového kopu. Byla to podle vás penalta?
„Prý nebyla, ale i kdyby, myslím si, že to byl zápas o nás. Potřebovali jsme vést 1:0, což se povedlo a byla jen naše nemohoucnost, že jsme nepřidali druhý gól. Sám jsem měl dvě šance, které bych normálně proměnil. Pak trefí (Róbert Matejov) úplně totální nesmysl na 2:1, v životě to už takhle netrefí. Ne že bych snižoval jeho kvalitu, ale tohle trefí jednou z tisíce balonů. To je hrozná smůla.“